Těžko soudit někoho, kdo je zahnán do kouta, že nakonec přistoupí i na nevýhodnou půjčku. To už není o soudném uvažování, ale o plané naději, že se mu v "prodlouženém" čase podaří nějakým způsobem peníze sehnat (ale v podstatě jde jen o odložení problému). Rozhodně se o všech těchto lidech nedá tvrdit, že na nevýhodný obchod přistoupil z finanční negramotnosti (i když takoví samozřejmě jsou). Jiná věc je, proč se do kouta dostal. Někdo skutečně z vlastní hlouposti, ale někdo také nepřízní osudu.

přistoupili, dostali

Tesat do kamene.

Peníze poskytovat pouze za práci nebo z pojištění.

Sociálno naplňovat nepeněžně. Poukaz k odběru teplé stravy na konkrétní den, oblečení charita, lůžko na ubytovně, příležitostní práce v úkolu s denní mzdou...

Hezký článek. Otázka je jakou právní ochranu by jste dal poskytovatelům půjček, kteří dobrovolně dají veřejný inzerát v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele a klidně dají reklamu: půjčíme bez nahlížení do registru atd...?

*byste

Noju, jenže co to je lichva? Ano zákon cosi naznačuje, ale je to tak vágní, že se do označení lichva nemusí vejít ani ten, co půjčuje za 100% denního úroku. Jak určit, co je morální úrok? 5% ročně? 15? 20? A co pak různé poplatky se úvěrem spojené? Myslím, že pokud by chtěl někdo sahat na marži u půjček, bude určovat i ostatní marže? Třeba oběd na Staromáku-není to nemorální chtít za něj tolik?

To je přesně ten problém: Vy musíte jako věřitel nastavit takovou úrokovou míru, která vám přinese zisk při dané míře výpadku splácení. Čím vyšší riziko nesplácení, tím vyšší úroková míra. Standardní klient má ve své bance úrok nizoučký. Firma klidně i 1,5%, občan spotřebák třeba 8,5%, účelový 4%. Jenže my jsme klienti s nízkým rizikem. Na účet nám chodí mzda a jiné platby a nemáme výpadky ve splácení.

Taky můžem povolit úplně všechny drogy - každý ví předem, jak působí. Herny s automaty můžou být kdekoliv v jakémkoli množství, pokud se uživí - všichni přece vědí, jak to funguje. Očkování výhradně dobrovolné - všichni vědí, jaké nebezpečí jim hrozí. A tak dále a tak dále.

že něco zakážete bude znamenta pouze to, že se to přesune do šedé zony zamnohem horších podmínek. Ano, můžeme zakázat lichvu, ale tím ten problém nezmizí

Lidé jdou do půjček pod příkladem státu, který si také půjčuje na to, aby udržel nezaslouženě vysokou životní úroveň relativně velkého počtu svých občanů, kteří si ji nedokáží vytvořit vlastním přičiněním, aby se nebouřili, když by byli přinuceni šetřit a ten relativně vysoký standard si snížit.

Takže dlužníci doufají, že je stát, jemuž také rostou dluhy do výše, že je splatit nikdy nemůže, nenechá padnout do sociálního suterénu, když nebudou splácet, což dnes ze stejných důvodů "záchranným" balíčkem například i Brusel před pádem do sociálního suterénu plánuje zachránit občany států jako je Itálie, Francie, či Španělsko, což jsou státy, které už dnes ví, že své dluhy nikdy nesplatí. Že tím EU politici zadluží i vnuky současných občanů členských států, je naprosto nezajímá, neb je zajímá jen si udržet své pozice.

Vláda by neměla dělat dluhy, jež nemůže splatit generace, která je zvolila a svoje zadlužování tak svou volbou umožnila. Nejhorším politickým rozhodnutím vlády je udržovat sociální smír stálým zadlužováním , jako to dělají všechny evropské státy.

Kdo si nadělá dluhy jen proto, aby si krátkodobě zvýšil svůj životní standard, si nezaslouží náš soucit v okamžiku, kdy nemá prostředky, aby své dluhy splácel. Stát, ani občan!

Ale lidem, kterým nevadí, že si nadělají dluhy sami, už vůbec nevadí, že si je nadělá stát. Oni je nikdy splácet nebudou. To ti druzí.

Lidi nedluží jen za splátky půjček, ale také za nájmy, elektřinu, telefony, leasingy, jízdy načerno, vodu atd.

Dokud člověk dlužící např. za nájem ví, že i tak neskončí na ulici a bez prostředků, nemá proč se tím trápit.

a proč by lichva vůbec měla být trestná? proč potom není "trestné" prodávat na Staromáku flašku vody za stovku?

V §218 tr. zákoníku je velmi dobrá a spravedlivá definice lichvy. Chybou je, že není určena, jako mnohých státech světa hranice, od které se poskytnuté plnění považuje za hrubě nepřiměřené tomu, co má dlužník splatit.

Zneužít například rozumové slabosti někoho a dostat ho vysokými úroky do situace, kdy nemůže své závazky splatit a tak ho učinit na sobě závislým, za nemravné a tedy i protiprávní jednání bylo považováno odjakživa a na celém světě.