Bída vulgární ekonomie

Když je cena nafty o hodně vyšší, znamená to, že je poptávka vyšší než nabídka. Co udělá průměrně chytrý spotřebitel? Vezme to v úvahu. A pak si přečte ve IDNESu z 25.03.2026 článek Lukáše Kovandy.

Ten článek se jmenuje „V zemi naftových rekordmanů“ a říká, že

- u nás zdražila nafta z celé EU nejvíce,

- u nás po zlevnění klesá pomalu,

- příčiny jsou dvě: zaprvé zákazníkům se nechce kvůli hledání nižší ceny objíždět všechny pumpy v okolí a zadruhé je u nás silná oligopolní struktura, to jest, že trhu dominuje několik silných hráčů.

Má proti „vysokým“ cenám pohonných hmot zakročit vláda? Pokud je to krátkodobý výkyv způsobený vnějším prostředím, tak ne. Ono to ani dost dobře nejde. Než se úředníci rozhoupou, je po krizi.

Mezi prostým lidem je populární, když si ministerstvo financí „došlápne“ na řetězce nebo pumpaře tím, že je donutí posílat informace o maržích. Představte si ale každý z nás, že bychom taková hlášení museli posílat. Jak by vás to bavilo? Ano, je to buzerace. Navíc buzerace nesmyslná. Žádný úřední zásah nemůže sloužit k nápravě cen. Zákony poptávky a nabídky si vždy najdou cestu. Tu uniknu do šedé zóny, tu se projeví nedostatkem zboží. Copak už si nepamatujete, že jsme měli před rokem 1989 nedostatek toaletního papíru, i když existoval detailní pětiletý plán jeho výroby včetně dodávek vstupů, počtu potřebných zaměstnanců, jejich mezd, investic, distribuce i marketingu?

Pokud jde o příčiny rychlého zvyšování u nás, má Kovanda pravdu. Zákazníci opravdu nechtějí ztrácet čas vyhledáváním pump v okolí. Určitou pomůckou mohou být aplikace, kam se doplňují ceny pumpařů.

A druhá příčina? Oligopol? To je největší kámen úrazu naší ekonomiky. Vulgární ekonomie skončí u toho, že potřebujeme více investic, více velkých firem a větší spotřebu domácností. To jsou klasická témata, kterými nás denně krmí média. Přitom podstatou tlaku na konkurenci, potlačování dominantních firem je, že v ekonomickém prostředí neustále vzniká dostatečný počet nových firem a ty využívají mezeru na trhu a tlačí na ceny. Pokud se nezmění charakter naší ekonomiky, nebude mnohem větší zájem o živnosti ( a tím myslím reálné živnosti, ne že asistent poslance má živnostenský list)a zakládání firem, nevzroste tlak na trhu práce na to, aby lidé museli více pracovat a nést větší riziko, žádná transformace 2.0 nebude.

Co to znamená:

- začínající podnikatelé by měli mít daňové prázdniny třeba 3 roky,

- začínající podnikatelé by měli dostat nevratné peníze proti fakturám za vybavení (vím, bude se podvádět, ale s tím bych se smířil, stojí to za to),

- zaměstnanci a zaměstnavatelé by měli mít možnost si dohodnout nulovou výpovědní lhůtu a nulové odstupné (zaměstnávat někoho podle dnešního zákoníku práce a plnit všechny povinosti mzdové účtárny je pro maličké firmy šílené),

- navázat platy ve veřejné sféře na výkonnost ekonomiky,

To se týká celé Evropy. Proti tomu je fakt, že budeme mít dva měsíce dražší naftu, drobný problém. Bude dražší Nafta, hnojiva, pšenice a maso? Ano. Ale 60% obyvatel je obézních. Neslyšel jsem, že by někdo za posledních 40 let zemřel hlady.