Středeční chvilka miniaturní poezie

Neboli několik miniaturních rýmů napsaných během posledních dnů, týdnů - k fotografiím.

Když jsem fotil odraz zámku, na silnici zalité novoroční oblevou, projel mi obrazem cyklista. No a co? Tohle zrcadlo ...

... nerozbiješ.

Zámecké zrcadlo,
z kterého hned mizí, 
moje,
tvoje,
i stopy cizí.

Malý protest proti dnes tolik oblíbenému slovu "kreativita, kreativnost, kreativní, kreativně". Přemýšlel jsem nad antomymem tohoto slova a napadla mě:

Šablona

Ležící na podlaze,
svázána ve své povaze,
už neumí se bránit,
té kreativní převaze.

Jeden kolega z jistého fotoserveru se mě ptal, kdo z toho plotu ukradl šprusle. Chvilku jsem přemýšlel a pak jsem na to kápnul:

Čas

Nikdo už nespraví
dřevěný plot,
v moderní době,
umělých hmot.