Podzim, zima, lásky čas (fotoblog)
Část první - krátká, ještě podzimní
Ordinace v nádražní budově. S novým obvoďákem na sebe hledíme a vymýšlíme, jak z toho ven. Prý beznadějný případ. Sestřička se ptá, zda kouřím. Po krátkém uvážení přiznávám. (Jestli se zeptá na chlast - nepřiznám.) Doktor spílá něco o mé hmotnosti. Vytahuji babičku a geny, ať mě nechaj bejt. "Dýchejte zhluboka ... teď nedýchejte."
Už týden totiž na všechno kašlu.
Během toho, co lékař pumpuje balónkem vzduch do pásku omotaném kolem mé potetované paže, vybavuji si svou zatím poslední cestu vlakem.
'Nechtělo se mi sedět, a tak jsem chodil uličkou sem a zase tam. Zhruba v polovině cesty jsem na jedno z mnoha zamlžených oken namaloval srdce. Krásné! A tak jsem nakreslil druhé, třetí, čtvrté, páté, až jsem pomaloval všechna okna v celé uličce. Lidi z kupé zvědavě vystrkovali hlavy.'
Ale já nechci svému lékaři radit - tak si jen v duchu říkám: Láska, to je nemoc zlá.
"Tlak v pořádku."
Pasáž druhá - předzimní, jednoduchá
... věnováno mé milé obyčejnosti.
Obecně vzato - čistě lidově, je práce (namátkou) prodavačky párků v rohlíku, práce popeláře, řidiče vozu městské hromadné dopravy zajíždějícího až kamsi na periferii města, práce navečerní uklizečky, kadeřnice, zámečníka, pokladní, natěrače, práce toho posledního pingla s motýlkem u krku, a kuchaře v páté cenové, zahradníka v městském parku, práce zelinářky ze stánku na náměstí, (a samozřejmě mnohých dalších) mnohem prospěšnější, než práce jednoho úspěšného chlápka z kanceláře v prvním patře.
Takový můj osobní paradox ...
jako kůl v plotě
stojím si
ve středu, v pátek
i o sobotě
Díl třetí - mrazivý, v zádech
Celý levý okraj cesty za Černou, tam, co se jde k trati, lemovaly desítky, možná stovky prázdných, malých, popraskaných, pruhovaných šnečích ulit. Vůbec nevím, co to má znamenat.
Snad nemohli dospat jara, jako my, a nedočkavě se probudili o něco dřív, než měli. Tak si to letošní zima usmyslela.
Nedočkavě se, jako my, jako já, zamilovali o něco dřív, než je již po celá staletí ve světe zavedeno, nastaveno, zaběhnuto.
Máchův Máj daleko.
Dnes jde vše jinak.
Spěšně. Rychle.
Jako my ...
Nezastavujeme, nebrzdíme.
Podzim, zima, lásky čas ...
Není čas.
A tak jsem si ve své láskyplné post-zimní depresi sepsal krátký verš:
Ve sněhu jsem našel včelku,
celá zmrzlá, mrtvá byla.
Kdyby pospala si - ještě chvilku,
života by nepozbyla.
Ve sněhu jsem našel vosu,
celá zmrzlá,
"klepe kosu".
Jako my. Jako já.
Mráz
běhá mi po zádech
když slyším tvůj
nádech
výdech
nádech
... ve všech
možných "pádech".
Pasáž čtvrtá - Vlčí důl (Potkal jsem chlápka)
Potkal jsem dnes chlápka.
Hned poté, co jsem na parkovišti za naším domem vystoupil z vyhřátého auta a zamířil ke svému vyhřátému příbytku, potkal jsem špinavého, zarostlého chlápka. Ten chlápek v rohu toho parkoviště nakládal svůj velký rezatý dvoukolák dřevem, které tam den před tím vyházeli z jednoho starého domu před rekonstrukcí.
Nejprve jsem si ho nevšímal. Jenže ten chlápek, když jsem kolem něj procházel, zvedl hlavu a nahlas mě pozdravil: "Dobrý den." Jeho pozdrav byl silný a hlasitý, byl plný štěstí a radosti, byl tak moc pozitivní, až jsem se zastavil a na toho chlápka se podíval: Ve svém špinavém obličeji měl pusu od ucha k uchu, chechtavě vykulený zrak, uši i obočí se smály na celé okolí.
Ten špinavý optimistický sanktus, který se skrz své štěstí celý třásl, měl pravděpodobně radost z toho tepla, které do svého holobytu dnes večer doveze. Z toho, jakou radost bude mít i jeho špinavá holka, až připraví na zátop. Z toho, že spolu tu prodlouženou zimu přeci jen porazí.
Chviličku jsem ho pozoroval, jak špagátem přidělává trámy k dvoukoláku, aby ani tříska nepřišla nazmar ... pak jsme spolu prošli průjezdem a každý jsme zamířili svou vlastní cestou. On se svým pokladem a neskonalou radostí, a já se svým pocitem, že jsem tak obyčejnou, ale upřímnou radost snad nikdy neměl.
Je to zlý.
Vedle Staré Dámy, hlavního nádraží v Ústí nad Orlicí, zrušili bufet. A poslední automat ve staré čekárně žere desetikačky.
Na návsi v nedalekých Kerharticích udělali ze Smíšeného zboží ... Fitcentrum. Babky upovídalky se tedy schází před tělocvičnou.
Zeptal jsem se jich:
- "Děvčata, kde je ta Jednota? Potřebuji se před cestou posilnit, vždy jsem si tu kupoval výborné rohlíky a kousek turisťáku."
- "Kdepak mladíku, tady jsou už jen bicepsy, tricepsy a kdovíjaké další cepsy."
- "Dámy, není to tuhé k jídlu?"
Uctivě jsem se poklonil k pozdravu, tak jak se na venkově sluší a patří, žíznivý a hladový jsem vyrazil k Vlčímu dolu.
Tak to jsem nečekal,
že zatřeseš mou zemí,
že mě vejpůl přerazíš.
To jsem nečekal,
že když tě políbím,
tak přijdu o rty.
Tak to jsem nečekal,
že když tě obejmu,
vrátím se bezruký.
To jsem nečekal,
že ztratím korunu,
i království.
(Lisopea - Bezruký; text - arabský básník Nizár Kabbání; zhudebnila, pozměnila - Lucie Nosová)
Z Vlčího dolu - pašijová / velikonoční
Během poslední papežské volby jsem obdržel od Boha znamení. Ostatní mi samozřejmě tvrdí, že jde o náhodu, že to žádné znamení není. "Prostě sis ten přímej přenos na počítači zapnul těsně před tím, než z toho komína začal stoupat bílý kouř. Nic víc."
Ale já si do toho kecat nenechám.
Jako důkaz své víry (kterou jsem si alibisticky trochu omezil - ale o tom jindy) vkládám fotografii pořízenou o Velikonocích, nedaleko Vlčího dolu, na Křížové cestě nad městem Ústí nad Orlicí, skrz malý otvor ve dveřích dvanácté kapličky, tedy dvanáctého zastavení ...
Pasáž pátá - poslední
Řekli mi, že se z té ženské zblázním.
Tak jsem je opravil: "Já se zblázním bez ní."
A večer mi řekli to samé, o chlastu.
Ta zima už je fakt dlouhá. Fakt jo.
Richard Horák
Hej, trempíku, ale tvoje osada se nejmenuje Leningrad!

... a nejmenuje se ani Moskva, Petrohrad, či snad Novgorod, ale třeba Toronto, Arizona, Rikatádo. A ty nejsi přezdívkou Vladimir, ty jsi přece náš Johnny. Ahoj...
Richard Horák
Do boje proti dezinformacím se zbraní - kalkulačkou!

Na jisté sociální síti se před můj zrak dostala dezinformace ohledně elektronických plateb kartou. Tato lež mě tak pobavila, že jsem vytáhl kalkulačku a začal počítat. Pojďte počítat se mnou - do hospody!
Richard Horák
Na český Grand Canyon kolem celé republiky (fotoblog)

Jako každý rok, i vloni jsem si koupil sedmidenní letní jízdenku na železnici a vyrazil na cesty bez cíle, kam dojedu, tam dojedu. Nehlídám dny, nehlídám čas, žádné plány, žádné kufry, jen co mám u sebe...
Richard Horák
Hřbitov starých vlaků (fotoblog)

aneb Když jdou vlaky spát - navždy. Téměř 30 fotografií z místa, kde vlaky čekají na své sešrotování. Tak trochu nostalgie, urbex, opuštěná místa, ale i zakázané ovoce...
Richard Horák
Můj nový kurz chlastání (lekce 1)

Úvodem se chci omluvit a hlavně čtenáře upozornit na to, že článek popisující skutečnou událost obsahuje nemálo vulgárních výrazů. Vzhledem k vážnosti situace je nechci zaměňovat lehčími synonymy.
Další články autora |
Skokem do propasti Macocha ukončila život matka oběti střelby na fakultě
Skokem do Macochy ukončila o víkendu život matka jedné z obětí tragické střelby na Filozofické...
Bílá rakev, věnec od Gottové. Na rozloučení se Slováčkovou dorazil i prezident
Rodina a přátelé se v kostele v centru Prahy rozloučili Annou Julií Slováčkovou. Zpěvačka a...
Výbuch v Poličce: ostraha hlásila, že se předtím nad areálem vznášely cizí drony
Exploze v muničním areálu v Poličce, k níž došlo koncem března, stále vyvolává otázky. Ačkoli...
Bili ho, řezali a natáčeli, jak umírá. Mladíci umučili třináctiletého kluka, pro zábavu
Premium Mladistvý spolu s kamarádem zabil v Děčíně před třemi lety třináctiletého chlapce. Nebývale...
Trump si hraje s vojáčky. Stažení by Evropu bolelo, na výběr jsou jen špatné varianty
Premium Je to jen pár dní, co Donald Trump vyslal směrem k Evropě poněkud nepříjemnou zprávu. USA mohou ze...
Od královského fondu ke kryptoměně: dvě kauzy, které spojují stejní lidé
Jsou to dva na první pohled odlišné projekty – investiční skupina s údajným napojením na malajskou...
Vysvětlete, proč jste nezadrželi Netanjahua, žádají soudci z Haagu Maďarsko
Soudci Mezinárodního trestního soudu žádají Maďarsko, aby vysvětlilo, proč nesplnilo svou povinnost...
Plovoucí tanker na Vltavě a prodloužení Baťova kanálu. Z Česka je plavební velmoc
Česko se stává plavební velmocí, třebaže nemá moře. Na říční síti vzniká obrovské množství...
Vlak srazil a usmrtil na Táborsku člověka, část koridoru stojí
Nedaleko Sudoměřic u Tábora v pátek odpoledne srazil a usmrtil vlak člověka. Mezi stanicemi...

Prodej bytu 2+kk 45 m2 (Jednopodlažní)
Staré Hamry, okres Frýdek-Místek
3 600 000 Kč
- Počet článků 348
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1599x
Je: na okraji, melancholik, fotograf, hároš, kmotr, řidič, bloger, folkař, hlídač pian, alkoholik (přechodně), syn, Pardubák, čtivec, psavec, ein Kerl, strýc, pravdoláskař, knihkupec, antikvář, rocker, utopista, darmošlap, přítel, ješitný, dlužník, bratr, ...
Chce být: rytíř, ...
Až Blanický tábor,
uspořádá nábor,
já přihlásím se v meč,
jako první uchazeč.
Seznam rubrik
- Mé postřehy
- Obrazem
- Básně
- SDT - Skutečná demokracie teď!
- REFORMA (politický nucený úsek
- ... na padesát slov