Má fotbalová kariéra

aneb "A co je to ten ofsajd?" Krátká, snad trochu humorná povídka o tom, když se někdo dostane tam, kde nemá co dělat. V tomto případě do fotbalového klubu. S nepatrně politickým epilogem...

Můj tatínek je sportovec. Můj mladší bratr je sportovec. Maminka má dodnes sportovní figuru. Jen já jsem po babičce. Babička byla velký člověk. A já jsem velký po ní. Ani ne tak do výšky, jako do šířky. S mou postavou jsou poctivě spjaty a plně jí odpovídají i mé sportovní dovednosti. S tímto faktem se v dětství ovšem nechtěla smířit má sportovně založená rodina a proto mě a bratra jednou o sobotě dovedli na jakési výběrové řízení do žákovského fotbalového oddílu.
Výběrové řízení spočívalo ve fyzických a dovednostních testech na trávě fotbalového stadionu Rudá Hvězda Pardubice. Jak už jsem předeslal, s tím kulatým nesmyslem jsem si nevěděl rady rukama, natož nohama. Mladší brácha prošel s přehledem, já zůstal (logicky) hluboko za hranicí možnosti přijetí. Maminka by nad tím mávla rukou a nechala by mě dál ležet v knihách, ale tatínek, ačkoliv obyčejný dělník v největší fabrice našeho města, přesvědčil trenéry, aby mě do oddílu přeci jen přijali. Nevím, kolik výplat ho to tenkrát stálo, ale co se výhodnosti této investice týká ... no, nebudu předbíhat.
Začal jsem chodit na tréninky. Nejprve ven, v zimě do tělocvičny. Na trénincích se mi dařilo střídavě. Někdy jsem se z nich vracel nadšen svým výkonem, v drtivé většině však zdrcen nad svým nemehlem. Pamatuji si, že k nám do klubu přijali během zimy dalšího fotbalistu. Ten nový kluk se na závěr tréninku, kdy se vždy odehrával tréninkový fotbalový mač, dostal se mnou do stejného týmu. Ještě před začátkem tohoto utkání za mnou přiběhl a zeptal se mě: "Umíš hrát fotbal?" Neodpověděl jsem, protože mě jeho otázka velmi překvapila, zarazila, a hlavně jsem ji považoval za zcela pitomou. Proč se mě na to ptá? Jistě že umím, však jsem členem tohoto fotbalového oddílu.
Dny ubíhaly, přišlo jaro, já dále chodil se stejnými výsledky na tréninky, které se konaly dvakrát do týdne, až jsem se jednou k našemu stadionu vydal o víkendu. Přes plot jsem viděl, že se na trávě hraje fotbal, vešel jsem tedy do areálu. Na trávníku hráli kluci z mého týmu. Měli na sobě krásné dresy, žádné tepláky, jako na trénincích, a hráli proti někomu ve zcela jiných dresech. Z tribuny, kde sedělo nemálo dospěláků, se dokonce fandilo. Byl jsem lehce udiven, co tam všichni ti kluci z našeho klubu, včetně našich trenérů vlastně dělají, respektive - proč o tom nevím, proč tam nejsem já?
Ploužil jsem se podél postranní čáry k naší střídačce, abych se na to zeptal, když v tom mě čapl postranní rozhodčí, vrazil mi do ruky praporek, ať to prý na chvilku vezmu za něj, že musí s pískem. Stál jsem tedy na čáře a s praporkem v ruce pozoroval hru, když na mě najednou ze střídačky, ale i z tribuny začalo pár lidí, postupně úplně všichni křičet, že musím běhat, že musím mávat, že bude ofsajd, který já neuvidím, protože tam jen pitomě stojím a neběhám a my kvůli tomu dostaneme gól. Na tribuně i na střídačce už to vzteky mohutně bouřilo, když se vrátil postranní rozhodčí a vynadal mi, že jsem neodmával ofsajd. Protože na mě křičeli, a nadávali mi, protože po mě chtěli něco, co neznám, ze stadionu jsem raději odešel.
Dnes už vím, co to tam ti kluci vlastně hráli za zápas a vím hlavně i to, proč jsem o těchto zápasech nevěděl. Ale už tenkrát, když jsem stadion opouštěl, jsem věděl, že už tam nikdy nepůjdu, protože fotbal není moje hra, fotbal není hra pro mě, a svou fotbalovou dráhu jsem spolu s kopačkama jednou provždy pověsil na hřebík.
A proč si sem tento příběh sepisuji? Před nedávnem naše radnice odklepla velmi drahou rekonstrukci fotbalového stadionu v našem městě. Spousta lidí se proti tomuto rozhodnutí postavila a založila se petice ve znění zhruba něco jako "Nechceme stadion na dluh". Když mě několik lidí oslovilo, zda bych petici nepodepsal, či bych dokonce nepomohl s jejím šířením, usmál jsem se, vzpomněl jsem si na svou fotbalovou kariéru a řekl jim, že já nejsem ten správný člověk, který by mohl v takové záležitosti cokoliv podnikat. Mně je to totiž úplně jedno. To není můj stadion, to není stadion pro mě.
A co je to vlastně ten ofsajd?
 

Autor: Richard Horák | neděle 12.1.2020 8:11 | karma článku: 12,54 | přečteno: 326x
  • Další články autora

Richard Horák

Do boje proti dezinformacím se zbraní - kalkulačkou!

Na jisté sociální síti se před můj zrak dostala dezinformace ohledně elektronických plateb kartou. Tato lež mě tak pobavila, že jsem vytáhl kalkulačku a začal počítat. Pojďte počítat se mnou - do hospody!

25.11.2023 v 20:22 | Karma: 21,85 | Přečteno: 1234x | Diskuse | Ekonomika

Richard Horák

Na český Grand Canyon kolem celé republiky (fotoblog)

Jako každý rok, i vloni jsem si koupil sedmidenní letní jízdenku na železnici a vyrazil na cesty bez cíle, kam dojedu, tam dojedu. Nehlídám dny, nehlídám čas, žádné plány, žádné kufry, jen co mám u sebe...

12.2.2022 v 11:58 | Karma: 29,52 | Přečteno: 808x | Diskuse | Fotoblogy

Richard Horák

Hřbitov starých vlaků (fotoblog)

aneb Když jdou vlaky spát - navždy. Téměř 30 fotografií z místa, kde vlaky čekají na své sešrotování. Tak trochu nostalgie, urbex, opuštěná místa, ale i zakázané ovoce...

8.1.2022 v 20:21 | Karma: 29,45 | Přečteno: 1004x | Diskuse | Fotoblogy

Richard Horák

Můj nový kurz chlastání (lekce 1)

Úvodem se chci omluvit a hlavně čtenáře upozornit na to, že článek popisující skutečnou událost obsahuje nemálo vulgárních výrazů. Vzhledem k vážnosti situace je nechci zaměňovat lehčími synonymy.

4.12.2021 v 20:22 | Karma: 23,96 | Přečteno: 967x | Diskuse | Věda

Richard Horák

"Já nemám rád knihy." Tak jo...

"Tak zbytečnou věc, jako jsou knihy, nemám rád." Povídal jeden mladík slečně, když šli ze školy kolem mého antikvariátu. A já pro něj mám vzkaz:

18.9.2021 v 20:21 | Karma: 24,64 | Přečteno: 695x | Diskuse | Ostatní
  • Nejčtenější

Novinky na iDNES Premium: Rozdáváme kola za milion korun

15. července 2024

Členství v iDNES Premium má velkou spoustu výhod. Čtenáři se dostanou ke všem prémiovým článkům na...

Trumpa při pokusu o atentát trefili do ucha. Střílel mladý republikán, nepřežil

14. července 2024  1:01,  aktualizováno  14:56

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump přežil pokus o atentát. Na...

„Nakonec na mě plivnul.“ Nizozemec loví Češky a prodává je na gangbang

18. července 2024

Premium Stovky českých žen k natáčení tvrdého porna v Nizozemsku naverboval v uplynulých letech Daniël van...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

19. července 2024  9:25,  aktualizováno  22:33

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...

Zemřela Shannen Doherty. Hvězda Beverly Hills 90210 podlehla rakovině

14. července 2024  15:17,  aktualizováno  17:04

Po téměř deseti letech boje s rakovinou zemřela americká herečka Shannen Doherty, informují média....

Plán pro Ameriku, který odmítá i Trump. Brojí proti woke a chce zakázat porno

21. července 2024

Premium Dokument tak kontroverzní, že od něj dává ruce pryč i jinak nebojácný Donald Trump? Republikáni se...

KOMENTÁŘ: Nepřítel cukr! Když se zdražuje jen to, co vynáší

21. července 2024

Premium Vláda se chystá více zdanit – tedy zdražit – slazené nápoje. Proč jenom slazené, nikoli všechny...

Americký ropný průmysl vzkvétá. Firmy generují rekordní zisky, produkce roste

21. července 2024

Americkým producentům ropy se navzdory globálním snahám o masivní expanzi obnovitelných zdrojů i...

Tři klienti za dva dny. Úřad práce na poště neláká, provoz se nově rozšířil

21. července 2024

Premium Česká pošta již několik týdnů na vybraných pobočkách vyřizuje žádosti o část sociálních dávek. Úřad...

Rozdáváme Bi-Oil ZDARMA
Rozdáváme Bi-Oil ZDARMA

Maminky, pojďme si po sérii dětského testování dopřát také něco pro sebe. Ať už vás trápí strie, jizvy, dehydrovaná pokožka, pigmentové skvrny nebo...

  • Počet článků 347
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1600x
Byl: mladý, voják, hospodský, vnuk, koordinátor, Hamburčan, kuchař, číšník, záškolák, trhač švestek, maturant, vyskladňovač brojlerů, prodavač, ...

Je: na okraji, melancholik, fotograf, hároš, kmotr, řidič, bloger, folkař, hlídač pian, alkoholik (přechodně), syn, Pardubák, čtivec, psavec, ein Kerl, strýc, pravdoláskař, knihkupec, antikvář, rocker, utopista, darmošlap, přítel, ješitný, dlužník, bratr, ...

Chce být: rytíř, ...

 

Až Blanický tábor,
uspořádá nábor,
já přihlásím se v meč,
jako první uchazeč.