Na internetu je všechno možné. Dokonce si můžete zakoupit zánovní a stoprocentně funkční perpetum mobile. No fakt. Tak třeba poslední model můžete mít za pouhých 25 000 EUR. (viz http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=10332 )
Perpetum mobile: next generationJiri Rezek
O druhém termodynamickém zákonu se tady však rozepisovat nechci. Spíše o vztahu prodejce-zákazník. Kdo z nich je tady ten špatný? Je to prodejce, který se snaží vydělat na lidské hlouposti (případně nevědomosti)? A nebo je to kupující, který je takto za svou nevědomost trestán? Legislativa se, řekl bych, přikloní na stranu kupujícího. Přeci jenom, pokud to není nějak rafinovaně ošetřeno v kupní smlouvě, jedná se zjevně o podvod.
Když se na to ale podíváme z evolučního hlediska, vychytralý prodejce je zde ve formě jakéhosi predátora, který vyhledává „slabší“ kusy a tyto pak „likviduje“. Možná jde o tvrdé přirovnání, ale je to tak. Chceme-li totiž, aby se společnost rozvíjela, je třeba uváženě nakládat se zdroji (kterých je v důsledku konečné množství). Tedy, sebere-li náš predátor volné měnové jednotky „slabšímu kusu“ tím, že mu prodá třebas filtr na elektřinu z Temelína, tento potom již bude mít menší možnost ovlivňovat trh tím, že by vytvářel poptávku po dalších hloupostech podobného typu ( perpetum mobile, ionizátory paliva snižující spotřebu, atd.). Funguje to jako záporná zpětná vazba, která jak známo má blahodárný vliv na stabilitu systému.
Co vy na to?
