Platy, průměry, daně....

Jak již to bývá, vždy a všude jsou hlavním tématem peníze. Zapnete televizi a už se na vás sypou čísla. Průměrný plat v ČR přes 21.000,- Kč, učitel 23.000,- Kč, policista 32.000,- Kč, lékař 34.000,- Kč. Průměrný plat v Praze přes 26.000,- Brně přes 22.000,-.

Nejprve se zamysleme nad tím, co znamená ono slovíčko „průměrný“. Průměr získáme, když sečteme všechny hodnoty a vydělíme je počtem hodnot. Př. Pepa, který pracuje v terénu(výrobě), má plat 10.000,- Kč Karel, který pracuje v kanceláři a je Pepovi nadřízen, má plat 100.000,- Kč v součtu je jejich průměrná mzda tedy 55.000,- Kč. V „průměru“ jsou tedy oba nad „průměrným“ platem „průměrného“ občana ČR. Přitom v každém odvětví při výpočtu průměrného platu záleží na tom, v jakém poměru v tomto odvětví jsou všichni Pepové ke všem Karlům. Nezřídka tomu je tak, že jsou v poměru téměř 1:1. Jsou-li navíc oba dva zaměstnanci státu, jsou placeni z daní daňových poplatníků. Tyto peníze jsou mimo jiné z daně z příjmu, kterou platí všechny osoby výdělečně činné. Výška daně je závislá na výši platu. Mezi daňové poplatníky se však řadí i Pepa s Karlem, kteří sice jsou placeni z daní, avšak jejich plat je znovu zdaněn. V praxi to znamená. Máte-li plat 20.000,- Kč zaplatíte z tohoto daň cca 1.500,-Kč tyto dva tisíce jdou mimo jiné na plat oněch státních úředníků. Takže státní úředník, když dostane také 20.000,- Kč tak znovu z těchto daní zaplatí daň 1.500,- Kč. !!Toto není přesný výpočet!! Člověk by si myslel, že to vzdáleně připomíná daňový podvod, ale není tomu tak. Jde o legální cestu ke dvojímu zdanění jedněch peněz. Dle tohoto státního modelu je v praxi možné jedny peníze dvakrát zdanit. Zda by toto prošlo i v soukromém sektoru, to už je jiná otázka, ale radím nezkoušejte to. A kam ony daně jdou? Kdo z nich má opravdu prospěch? Na to ať si odpoví každý sám.