Já do Izraele přejížděla v rámci výletu z Egypta a musím říct, že noční dvoufázový výslech budu mít v paměti ještě dlouho. Paní dokonce byla tak drsná, že jsem se rozbrečela a hrozilo, že nás do země vůbec nepustí... A upřímně... mnohem bezpečněji a uvolněněji jsem se cítila spíš na Palestinských územích než na těch  Izraelských 

Na ktorých palestínskych územiach konkrétne ?

Fajn blog, dobre popsane, citim se lepe s izraelskou leteckou spolecnosti, nez s nejakou vychodoevropskou. Nakonec i v Jihovychodni Asii, Australii a Kanade se vyptavaji stejne, citim se bezpecneji, zvlaste po poslednim silenci, kteremu zacalo horet spodni pradlo, nez se stacil i letadlem vyhodit do "luftu". A co se tyce domacich "bunkru" ty jsou i ve Svycarsku pri stavbe domu povinne, myslim tim vystuzenou mistnost s zeleznymi dvermi, WC a zasobou vody a potravin.

Skutečně? I ve Švýcarsku? To jsem nevěděla. Tady se mi to zdá více opodstatněné.

Moc ráda jsem si váš blog přečetla a držím vám pěsti. Připomněl mi doby, kdy jsem ještě svého syna nepovažovala za nezvěstného a kdy vyprávěl o tom, jak se ho při příletu do Tel Avivu zvědavě vyptávali, proč nemá nabíječku k holícímu strojku (a on jim vysvětloval, že za dobu pobytu ji prostě nebude potřebovat), kdy se zájmem zkoumali pleťový krém a nenechali bez povšimnutí drobné v peněžence - vše tu totiž má svůj - nám skrytý - význam...

Budu se těšit na další pokračování... a dávám karmu..

Moc děkuji! A souhlasím. Vše jim zapadá do mozaiky a když jim podávám pas, mám pocit, že o mně ví všechno.