V osmdesátých letech jsem se byl podívat v Terezíně. Měli jsme štěstí na průvodce, jímž byl mladý student, který se nebál. A říkal (mimo jiné) jednu zajímavou věc: Když dorazili na prohlídku turisté z tehdejší NSR, bylo na nich vidět, jak jsou zdrceni a jak se stydí. Když přijeli bratři z NDR, byli v pohodě, protože jich se to přece netýkalo. Myslím, že přesně takhle to bere soudruh Filip. A vám karma

Film Ve stínu byl dobrý. Ale co s tím má společného pan Filip?

Tak ho chválím. Vypadala-li Praha tak bídně už v r. 1953, tak je jasné, že ti komunisti s tím kapitalistickým dědictvím neměli tak růžové, jak nám někteří bloggeří namlouvají (6. místo na světě). Připomínám, že kvalitní fasády mají vydržet padesát let. O cestách nemluvě.