Třeba rozsudky smrti nad našimi odbojáři jsou v Německu stále platné! Známý kat z pankrácké věznice zažádal o potvrzení o zaměstnání pro důchod. Žádné vyrovnání pro totálně nasazené....proč mám pocit, že se Němci cítí ukrivdeni a čekají na novou říši?

Dobrý článek, děkuji. HIstorie, je nekonečně dokola - Vytvoří se nějaká ideologie ... Pak je A.Hitler i sobec - to lepší chtěl pouze pro Němce. V.Stalin je velkorysejší - pro celý svět ! Po válce přeskupuje a likviduje masy vlastního obyvatelstva - přepadává vlastní spojence, (mj. rarita Varšavské smlouvy). Jako vždy, se všude najdou přívrženci. Jako vždy povstanou - (v době míru), gangsterské pudy - cca 10% odsunutých Němců prostě zmizlo ... Dodnes zase jiným činí problém - to vůbec připustit ! ... Závěr - Pod jakýmikoliv hlavněmi tanků, se prostě lepší budoucnost tvořit nedá ! Ti Němci, viz obsah psaného - mlčí - mluví ... Každopádně se však historicky zastyděli a poučili. Jinde zase, i po 72 letech od války, na to jdou jinak ... Pak i nástup paradoxů ! Hitlerovci pověsili vlajku na Elbrus. Pak tam zase vyjeli jako důchodci - turisté. Ochotný a sťastný, veterán 2 světové války jim prodá matrojšku - uklání se a je veselý, že si přilepšil ke svému důchodu ... Opravdu to jsou paradoxy dějin - zejména v kontextu a plné úctě těm doprovazečům dějin - Ti neviní, padlí a umučení ... Co by asi na to řekli ? ...

Díky paní autorko za tohle téma. Jsou zmapovány případy nemocí Němců, kteří II. sv. válkou prošli sice bez úrazu na těle, ale na duši ano. To bolí a těžce se léčí. Jak je například ve filmu o Bruno Gröningovi:

http://www.bruno-groening-film.org/index.php?page=startseite.php&lang=de&sub=

Jenom bych chtěl ještě upozornit na opačný paradox: mlčeli i ti, co byli v koncentrácích.

Souhlas. I můj strýc nerad mluvil o vězení, ve kterém šest roků pobýval...od roku 1952.

Také bych mohl prezentovat své zážitky, řeknu ale jen jeden. V létě 1967 jsem jako student pracoval v mládežnickém hotelu v Hamburku.

Ubytovnu vedla manželská dvojice. Muž šéfoval celé ubytovně a jeho, asi padesátiletá žena (měli tři pěkné dcery) vedla kuchyň.

Mojí pracovní náplní také bylo, kromě jiného, pomáhat v kuchyni se zásobováním surovinami a v poledne velet týmu u myčky.

A jak mě paní Bartels viděla, tak mi říká:

"Prag, eine schöne Stadt. Ich war da mit der deutschen Wehrmacht".

Předkládat to doufám nemusím.

Ano, diky tomu jste si vydelal na to stare BMW a pak se vratil a byl hodny....

paní Pospiechová,

byli různí Němci - ti i ti na druhé straně.Jenomže na té první bohužel až téměř drtivá většina a to z donucení a strachu, prostě nahnání, ale většina i z naivní, ale masivní masáže - Drang nach Osten !

Takže škála je od bodu až k bodu. Proč o tom nechtějí mluvit? Protože to byl masakr, na kterém se podíleli téměř všichni!!

Ono je lépe mlčet. Jenže projevili potomci upřímnou lítost k ublíženým a naopak ostudnost a hroznou vinu nad tehdejším konáním i rodičů, atd.?

O to jde!! Myslím, že většina ani takovou lítost není schopna dnes po 72 letech projevit a tu ostudnost dát najevo! Škoda, protože na to ještě celý svět čeká....

Tak ti potomci se omluvili už vícekrát, kdežto řada z nás se za podobné vraždění žen a dětí při divoké fázi poválečného odsunu není ochotná omluvit vůbec.

uprimne, ja bych do Lidic nebral zadneho znameho na dovolene.... dovolena je proste o necem jinem nez o depresich

kdyz jsem byl poprve v jeruzaleme, ptali se me nejakci Francouzi zda jsem uz byl v muzeu holocaustu Yad Vashem..... rekl jsem jim ze tyhle veci na dovolene opravdu nemam potrebu videt

....asi ano, stejne jsem se citila na podivanou na "Killing fields"

Tak mozna lepsi mlcet o minulosti, nez si (a nam vsem ostatnim) nalhavat, jaky jsem byl bojovnik proti rezimu, jak to predvadi plno prekabatenych komunistu u nas. Za clanek karma, lepsi vinik se svedomim, nez pokrytec bez nej.