uniformovaná móda (nejenom) v Brně

Miluji módu. Miluji každodenní převleky a přemýšlení, co na sebe druhý den. Někdy je to samozřejmě únavné, jsem nesvá, nevím, co na sebe, co si vzít. A tak přemýšlím, co budu následující den dělat, co mne čeká, s kým se mám sejít, co v práci. Prakticky asi to, co každá z nás. Nebo alespoň doufám, že to tak je.

Když se tak kolem sebe rozhlížím, vidím spousty kreací. Bohužel málokdy se stane, že mě něco potěší. Stále jezdím do práce tam a (většinou) i zpět městskou hromadnou, takže toho kolem sebe mám k vidění opravdu mnoho.

Bohužel musím konstatovat, že tolik nevkusu se hned tak někde nevidí. Na muže jsem se zatím nezaměřila, ale to, co vidím na ženách je příšerné. splácaná katalogová "móda" se starými, absolutně nenositelnými kousky pocházejících převážně z vietnamských stánků. Bohužel tato většina je přímo katastrofální, ale hojně převažující u dam středního věku.

Přejdu ke kategorii žen a dívek, které se už alespoň snaží řešit nějaké ty módní trendy, ikdyž i těch je poskrovnu. Ono totiž ne všechno, co se v našich tzv. módních časopisech objevuje (tím nemyslím samozřejmě ELLE, ta je opravdu výjimka a jedinečná ve všem), je opravdu tak cool. Ale zpět k věci. Co mi opravdu vadí, je jistá uniformovanost. Skoro všechny tyto dívky (jich se to většinou týká) postrádají jakýkoliv cit pro individualitu a osobnost. Jsou jako přes kopírák. Žádný nápad, žádná osobitost. Nuda. To, co vidím na jedné, uvidím v malých různých obměnách aspoň na dalších dvaceti.

Škoda. Móda by měla být o tom, najít si svůj styl. Prodat jej a vytvořit si image. Svoji, jedinečnou. Když se projdete třeba v Miláně po ulici, potkáte tolik! zajímavých žen a tolik! různých stylů. Každý je jedinečný, každý má svoji originalitu. Stačí tak hrozně málo. Nějaká zajímavá dominující barva, nějaký cool doplněk, šála, šátek, kabelka nebo náramek, naušnice....je toho tolik co se nabízí. Tak strašně moc možností, jak být svá, zajímavá, neokoukaná a přesto trendy. Strašně moc bych si přála, aby to tak bylo vidět i na našich ulicích. A nejenom na mladých ženách, ale i na těch starších. Jistěže tady takové jsou a jsou nádherné, ale je jich tak žalostně málo. Napadá mě třeba Dagmar Březinová nebo Eva Jiřičná....to jsou opravdové dámy, zajímavé, skvělé....

Kéž by takových bylo víc. Stala bych se jednou ráda také takovou, ale je to ještě dlouhá cesta. Móda má podpořit celek, dotáhnout jej a k tomu tzv. "dotažení" je třeba jako základ osobnost. Celková ženskost, pohyby, jednání, mluva, vše co k tomu náleží. Žena má být především ženou a zbytek je v podstatě jednoduchý. Moje výzva je vlastně taková výzva na ženskost.

Také mám spoustu starostí, řeším různé věci, ale ženskost je pro mě prvořadá. Vždycky bude. Jsem žena a to je určitá povinnost.....

Snad se to tak naučí vnímat i ta masa žen, co denně pokávám a snad dospějeme k tomu, že je budeme vídat více se usmívat, být sebejistější, ženštější a originálnější.... Snad...