Existují dva hlavní směry vzdělávacích systémů - první je postaven na stejném modelu, na jakém funguje fast food, kde naprosto všechno je standardizováno. A druhý, kde naopak nic nesmí být standardizováno a musí být přizpůsobeno místním podmínkám. Naše země si bohužel vybrala model fast foodu a to zbídačuje našeho ducha a naši energii stejně, jako fast food vyčerpává naše tělo.
Sir Ken Robinsonlipsticktracez.com
Problém "fast food" stylu je v tom, že potlačuje talenty. Faktem je, že náš svět je plný různorodých talentů. Lidé mají velmi různorodé schopnosti a často vynikají ve věcech, o které se moc nestarají. A pokud se věnujete tomu, co zbožňujete a v čem jste dobří, čas ubíhá zcela jinak. Sami to jistě znáte - když děláte něco, co milujete, tak se hodina zdá jako pět minut. A naopak, pokud musíte dělat něco, co vám nesedí, pět minut trvá hodinu.
A důvodem, proč tolik lidí vypadne ze školy, je prostý fakt, že je to nijak vnitřně nenaplňuje. Nepohání je to, nedává jim to žádnou energii ani nadšení. Tento systém fungoval kdysi v industriálním věku - všichni, bez ohledu na vše, dělali stejnou práci (např. stáli u výrobního pásu a montovali součástky). Zde nebylo potřeba jakkoliv rozlišovat, protože práce byla rutinní a jednoduchá. Docházelo však zde k velkému plýtvání talentů - lidé, kteří stáli u výrobního pásu neměli možnost rozvíjet své schopnosti a poskytnout světu své unikátní dovednosti. Bohužel soudím, že k tomuto plýtvání talentů dochází i dnes. Doba se však změnila - už dávno není masová bezmyšlenkovitá výroba tou správnou cestou. Dnes naopak jsou vyhledáváni a nejlépe hodnoceni ti, kteří dokáží využít své specializace, talentu a vlastního inovativního myšlení.
Proto myslím, že je potřeba se pohnout směrem kupředu na nový model vzdělávacího systému, který bude lépe vyhovovat potřebám informačního věku. Tedy takový model, který uznává, že rozkvět lidstva není mechanickým procesem, ale naopak organickým, měnícím se téměř neustále. Tudíž nelze předpovídat průběh a výsledek lidského rozvoje, zato je možné vytvářet podmínky pro "pěstování" talentů, ze kterých bude lidstvo vzkvétat. Jde o to přizpůsobit školství na míru těm, které učíte. A to, podle mého názoru, je vzdělávací systém budoucnosti, protože se nejedná o nastavení nějakého standardizovaného řešení.
Místo o reformu musí jít o vytvoření hnutí, kde lidé rozvíjejí své vlastní řešení s externí podporou postavenou na personalizovaných osnovách. Spíše než o evoluci se tak jedná o revoluci ve vzdělávání a vzepření se fast foodovskému modelu vzdělávání.
Hlavní myšlenky k napsání tohoto blogu byly převzaty z přednášky Sira Kena Robinsona na TEDu.
==============================
Budu vždy nechávat povolenou diskuzi pro slušné vyjádření rozumných názorů, protože věřím, že je to tak správné. Zároveň ale chci říct, že na urážlivé komentáře reagovat nikdy nebudu.
