A co takhle ..........

.......autore, zkusit něco také ze své hlavy ?

7 skromných rad.

1.Klidně mluv o tom,že jsi úspěšný.Ale najdi si taky jiné téma.Za chvíli už tvoje řeči o úspěchu začnou nudit a pak odpuzovat.2.Totéž platí o tvých velkých plánech.A pokud jsou mezi tvými velkými plány likvidace všeobecného hlasovacího práva.Zrušení starobních důchodů vyplacených státem nebo sociálních dávek pro lidi ve hmotné nouzi,tak si tyto plány raději nech pro sebe.3.Pokud možno se snaž nedělit lidi.A když už to děláš tak ty méně úspěšné neoznačuj jako méně pracovité či dokonce nemakačenky,sockami nebo proletářskou lůzou.4.Neříkej lidem,kteří se narodili s mentálním nebo tělesným postižením,že jsou pány svého osudu.5.Všichni bohatí nejsou podvodníci,zloději a tuneláři.Na druhou stranu všichni podvodníci,tuneláři a zloději jsou bohatí.Tedy ti úspěšní.6.Až vyděláš milión v Německu tak to raději řekni na daňovém úřadě.Jinak půjdeš do basy.Tu polovinu z tvého miliónů ti nevezmou socialisté a komunisté,ale teď po volbách pravicová vláda.7.Pochopil jsi to?To je tvůj velký úspěch!

ale jděte

já neznám nikoho, kdo by tak přízemně záviděl, jsou to všechno jen karikatury a obávám se, že právě těch, kteří buď mají potřebu závisti nebo špatné svědomí či strach z odhalení ne příliš čestně nabytého majetku. Nikdo nebude závidět sen, jak níže někdo podotkl, a pokud budete otloukat lidem o hlavu, že jsou schopní a neschopní, tak nejspíš dostanete přes ústa, ale určitě ne ze závistě hihi.

Re: ale jděte

Vyrobit absurdniho strasaka a nasledne tohoto strasaka zesmesnit je stara osvedcena technika demagogie. Pan autor je na dobre ceste, jedno to dotahne do parlamentu, dejte na moje slova.

Je to bohuzel tak.

nerikejte, z e jste vydelal miliony?

nadsazka ze? Co na to danovy urad?

Re: nerikejte, z e jste vydelal miliony?

Pořád platí daňový test 6měsíců. Držíte-li cenné papíry dále než 6m, jste fyzická osoba nepodnikatel, tak jsou případné zisky osvobozeny od daně (investujete, zhodnocujete svůj majetek ... NESPEKULUJETE krátkodobě :)

Závist je hnusná vlastnost,

ale je jedna a te je ještě hnusnější. Když někdo touží po tom aby mu někdo záviděl. A to je právě případ autora. Neustále se chlubí s tím jak je dobrej. Jak investoval, jak vlastní iPod, jak jednou.......   a ono prd. Závidět někomu majetek, vzdělání, politickou moc, krásný děti, nebo manželku je sice napěkné, ale v jistých případech pochopitelné. Neznám ale nikoho kdo by někomu záviděl životní sen. Tak špatně na tom snad nikdo neni. Autore neboj se. Tobě vážně nikdo nic nezávidí.

V Česku se infantilita opravdu nenosí...

proč tomu tak je by vydalo na zajímavou knihu. Malý, dlouhá léta porobený národ držený v poslušnosti ke svým větším sousedům. Sotva zvedl hlavu, už po ní dostal. Vliv katolicismu a marxismu - obě tyto konstrukce reality se dívají na egocentrika bažícího po pozemském úspěchu s krajní nedůvěrou a skepsí. Nikoho takového totiž nepotřebují a nechtějí. V obdobích pod německou a ruskou taktovkou (1939-1989) si lidé zvykli na prostý fakt, že úspěch jedince je prakticky vždy spojen se spoluprací s utlačovateli. I I. republika se až na výjimky zhlédla spíše v kontinentálním evropském myšlení s jeho důrazem na společenskou hierarchii a místo jedince ve společnosti než v sebestředném anglosaském liberalismu přesvědčeném, že celý svět je tady kvůli mě a pro mě. Ale mění se to. Vše je v pohybu, nic netrvá věčně. Jde také o to, s kým se stýkáte. Pokud budete své plány na dobytí světa prezentovat mezi "svými" budou reagovat jinak než frustrovaní nezaměstnaní v tramvaji...

Vzhledem k tomu, že nevím,

jaké úspěchy máte za sebou, tak ani nevím, jestli se spíš nemám trochu usmát a říct si "plány krásný, počkej za dvacet let". Ale máte pravdu, o tom žádná... :)

Výstižné

bohužel.

vidím to obráceně

Tyhle pravidla sice v jisté obecné rovině platí a fungují, na druhou stranu si ale myslím, že když to nebudou lidé zkoušet a nějakým způsobem se to snažit změnit, tak se tady opravdu nic nezmění. Všude na světě je spousta lidí, kteří závidí a nepřejí. Je to vcelku normální lidksá vlastnost spojená s člověkem. Někomu něco nevyjde. Někomu ano. A nikdo neví proč. Rozhodně ale stojí za to hovořit o svých plánech. Minimálně získáte aspoň nějakou zpětnou vazbu a ne všechny názory budou podobné jako kolegy stalkera nebo staršího a zkušenějšího pode mnou případně jako ty, které jen odevzdaně souhlasí. Vždycky se najde třeba jeden kterej vám řekne, jo zkus to, jdi do toho. To konečný rozhodnutí stejně budete muset udělat sám. A nikdo vám v něm nepomůže. A v tom je ta cesta k úspěchu hezká. Někdo to zkusí a někdo ne. Každej si může vybrat co mu sedí. A úspěchy a prohry jsou až výsledkem toho, že někdo něco dělá. A čím víc lidí to bude zkoušet, tím lépe. Tak mnoho zdaru.