Státní maturity jsou vysvědčením,

ale ne o úpadku společnosti, nebo mladých lidí... Jsou vysvědčením o nesmyslnosti biflování se...

Státní maturita ukazuje jasně, jak pozadu jsme celkově se školstvím, s přístupem k výuce.. Jak někde zmínil učitel jedné střední školy- žáci nemají téměř žádné dlouhodobbě získané informace, vše se drtí těsně před zkouškou a po zkoušce opět zapomínají.. Není to ale chyba žáků, ani úkaz rozvratu společnosti. Mladí lidé dnes více, než kdy jindy touží po smysluplném učení, které jim přinese užitek do budoucna, opravdové znalosti, které prakticky využijí. netouží po biflování čehosi, co v zápětí mohou zapomenout, protože to již nikdy nepoužijí..

Systém volá po změně, kdy se žáci, respektive jejich učení nebude směřovat na opakování dat a snaha o jejich zapamatování si, ale spíše bude výuka zaměřena k přemýšlení o látce, k hledání souvislostí a tvoření si vlastního názoru. Samozřejmě existují a bude vždy existovat cosi, co se bude nutno nadrtit- v tom případě to musí být ale opravdu vzájemně propojené takovým způsobem, aby bez toho nebylo možné pokračovat- aby smysl biflování byl jasně obhajitelný a ne pouze slovem MUSÍTE. Musíte, protože... a následuje vysvětlení proč to člověk musí znát.

Chceme po mladých znát spoustu infromací, které uslyší pouze jednou a dost a sami si vlastně nic nepamatujeme z celého školství mimo toho, co nás zajímalo a toho, co neustále používáme. Možná by samotné škoĺství mělo přejít od nezajímavého biflování- kdy mimochodem lze dětem zadat k učení spoustu informací- k praktickému učení se. Je jedna výhoda pouhého biflování se- můžu učit a učit a učit a na papír se vejde všechno, co chci... Že? Druhá věc je, ale jestli není výhodnější podat žákům méně učiva, ale takovým způsobem, kdy žáci vše pochopí- pochopí to i poslední žák ve třídě a také bude součástí výuky i nějaký praktický příklad, ukázka, nebo vysvětlení čehosi.

Uvedu příklad na nedávném kurzu, kterého jsem byl absoloventem.. Byl to kurz lezení. Byly nám tam ukazovány různé uzly, které můžeme vázat na laně a popravdě jsem si nic z toho nezapamatoval- jaká změna byla, když nám po zapsání si všech názvů uzlů bylo i ukázáno jejich vázání a zároveň s tím i vysvětleno na co- k jaké praktické činnosti v reálném  životě- použijeme ten který uzel.

Člověk není tupé zvíře a sám si uvnitř sebe sama určuje co v budoucnu asi tak použije a co ne a podle toho také informace třídí a ukládá, nebo pouští pryč- jinak by se zbláznil. My chceme po dětech, aby měly  přehled o celé historii lidstva, o každém různém spisovateli, který kdy co napsal a neuvědomujeme si, že dnešní člověk, bytost je již tak více než dost zahlcen informacemi, s kterými jsme my nepřišli do styku- internet, satelitní tv, počítačové hry, spousta filmů, duchovních nauk- a současně neustále přidáváme další a další informace týkající se naší současnosti, která se také svým odbytím stává historií a je třeba se jí učit, že?

Nedivím se, že tolik mladých neuspělo, za prvé neviděli smysl této předzkoušky- pro ně to byla jen pakárna navíc- sami mají naplánován svůj termín, kdy se začnou drtit všechny ty nesmysly a za druhé pokud někdo nevěří, že státní maturity budou, tak proč by se učil matematiku, když mu skončila v druháku?