Lékaři a nezměněný styl politiky

Lékaři došli nejdále, kam mohli- poslední, co zkusili bylo využít novorozence a vyšlo to- když se objevili zprávy o neschopnosti některých porodnic v Praze- vláda couvla.

Co se týče stylu politiky, nic moc se nemění.. Jeden politik zařídí úklid chodníků před domy, kteréžto jsou majetky měst, obcí- na jejich majitele.. Člověk by si řekl- fajn. Neuběhlo moc času a je tady již návrh na finanční spoluúčasti majitelů nemovitostí na úklidu chodníků...:)))) Přitom tam ani tak nejde o samotný úklid (každý si cestu přece prohrne sám, když bude nucen), ´jako nejspíš o to, kdo za ty chodníky zodpovídá:(( v případě soudní pře o náhradě škody na zdraví, zranění..

U lékařů se v okamžiku nejtěžšího kalibru- dětí v porodnicích- ustoupilo, 2 miliardy se najdou- samozřejmě na dluh, takže jedeme pořád stejně dál- doprdele.. Projděte se po Praze, nebo jakémkoliv jiném městě a pokud uvidíte nějaké obrovské upravené budovy-- jsou to bud banky, pojištovny nebo úřady.!!!!! To je ten pravý problém, který ve svém důsledku neřešení odnesli vojáci, policisté, hasiči... Není problém v lidech, co slouží na ulici, v zahraničí, co jezdí k nehodám, hasí požáry.. Problém je v obrovském počtu úředníků v každém městě, v každém kraji. Samý úřad se spoustou oken, za každým oknem jeden papírovej čert za 20 000kč měsíčně plus bonusy.. Samotné budovy stojí další miliony za rok, k tomu vozový park atd..

Místo opravdového řešení se sebralo všem a ted se zdraží... Takové je klasické komunistické rozhodnutí... Ne rozhodnout, co opravdu potřebuji a co je navíc--- a to zrušit, ne ne.. Komunisti to dělají pro všechny stejně.. Všechny nechat u koryta, ale obrat je.. Co na tom, že se nic nezmění, strach změnit něco je větší...

Nakonec vše odnesou pracující, podnikatelé.. Zdravotnická reforma byla málem na spadnutí-- ale lékaři sáhli na děti a rázem je vše v prdeli. Spousta nemocnic zůstane dál živená na dluh, stejně, jako tenhle stát dál umírá na úbytě... Beze změny, bez odvahy vnést opravdovou spravedlnost-- spravedlnost, že ten, co pracuje se má dobře a ten, co ne nemá... S tím souvisí i počet úředníků ve státě, který právě proto, aby se měl pracující člověk dobře- po něm nechce tolik peněz a z toho důvodu nejsou statisíce úředníků a desítky státních úřadů, které otravují lidi svými požadavky, aby měli co dělat a obhájili si tak svoji existenci....