- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Kdyby to nebylo tak přímočaře zaměřeno proti ženám, klik bych i na karmu. Vše co se vyčítá ženám lze vyčíst i mužům.
Vztahy jsou prostě složité, s tím nic nenaděláte. A aby toho nebylo málo tak ještě vymýšlíme zákony, kterými se to snažíme napravit a tím to ještě více komplikujeme.
... co se vyčítá ženám, může se vyčítat i mužům
Máte špatné životní období? To přejde, to se tak život prostě houpe.
To není o mně, můj život by se do jednoho příspěvku na blogu nevešel, ale kdo ví, třeba to jednou sepíšu do knihy
"Dříve nebyli lidě šťastnější jen spolu MUSELI ...!
Ale byli šťastnější. Vzpomínám na slova mojí babičky (ročník 1888), v době, když už jí bylo devadesát říkala: "Byli jsme chudí, dřeli jsme od rána do večera, ale byli jsme šťastní.
Rozvádí se 50% (nesezdaní, jejichž počet neustále stoupá se rozcházejí ještě víc), uvádí se, ža 10% jsou psychopati - hádaví, hysteričtí, alkoholici...Z toho vyplývá, že 40% rozvodů jsou zbytečné rozvody, hlavně nezvládnutelné sexuální emoce. Ti rozvedení se pak opět stávají partneři a při omezeném výběru, nutně stejné úrovně jako v původním vztahu. Jen zničí život sobě, dětem, příbuzným ....
Hmm, jen k prvnímu, žena si vzala "práci na 6 hodin a poté se věnovala dětem", muž "si naložil práci navíc aby se rodina měla dobře,.."...prosím, KDO a KDY nakupoval, vařil a pral pro celou rodinu, uklízel, atd.? Každopádně těžko říct proč si našla "strejdu", jaký vlastně měli vztah MEZI SEBOU z toho patrné není - to se nesnažím dělat paní advokáta, to je prostě fakt... (ovšem učit děti lhát je soda, bezesporu).
Lidé jsou stále stejní, mění se jen technologie. Dříve nebyli lidé šťastnější, jen spolu žít MUSELI i když už nechtěli.
Vidíte to moc černě.
Obávám se, že dříve na tom lidé byli lépe. Vážili si nejen sebe sama, ale i svého protějšku, byli uctiví i k sousedům - jistě, i v té době najdeme rozvody, sousedské spory apod., ale lidi obecně museli řešit vážné problémy (často i obživu), zatímco dnes lidi "řeší" barvu pruhů na šatech (viz zaplavený facebook) a ani neví, jak se jmenuje soused žijící pod nimi. Když chlap odcház od rodiny k milence, cítí se jako lev, když odchází žena, velmi často (ne vždy) proto, že se cítí nedoceněná. Ale proč tolik žen očekává ocenění od svého okolí (dnes už i dost mužů)? Není to náhodou proto, že sami své vlastní hodnoty nevidí? (Ptám se, závěry nedělám.)
Zkušenosti (z partnerského vztahu zejména) nevnímám jako dobré nebo špatné - jsou to zkušenosti, ze kterých mám šanci se poučit. Dobré a špatné jsou maximálně emoce a s těmi se člověk musí nějak popasovat (ať je to muž, žena či dítě).
Jak je možné, že před sto lety spolu dokázaly žít tři generace v jedné chalupě a dnes se nesnesou ani dva dospělí lidé? Dnes je nejlépe lidem u počítače.
Já bych si hlavně to soužití tří generací tak neidealizovala. Jak to dokázaly? Zřejmě často pouze z ekonomické nutnosti a kdyby mohli, dělali by to jinak.
"opylovačů".
Ale já bych to na ženy všechno nesváděl, nás je taky dost
děkuji za opravu, opilost u těchto opylovávačů v tom opravdu nehraje roli :-)
Jistě, nás je taky dost - ostatně chlápky jsem v Oboře muflonů nešetřil :-)