Tak jsem brouzdal netem a narazil na zajímavý článek (http://www.zenyprozeny.cz/art/919-novy-hit-plastika-bradavek/) o tom, že Angličanky si začínají nechávat modelovat bradavky tak, aby vypadaly jako ty, co nosí Victoria Beckham.
www.zenyprozeny.cz
Tak je to tady. Obecný trend zvětšení ňader přesáhl svůj vrchol, nyní si dámy našich srdcí prý nechávají prsa spíše esteticky modelovat, někde mezi písmeny B a C. Nemusí být velká, hlavně aby byla hezká. Zaplať vám to, holky, Pánbu. Konečně tu nebudou pobíhat nepřirozená stvoření, štíhlá, dlouhá a prsatá tak, že by jim kdejaká kyprá šenkýřka mohla závidět.
Takhle to prostě v přírodě nefunguje. Buď je ženská štíhlá až hubená – a pak holt má menší prsa. Nebo je jí všude plno a pak i její vnady mají jaksi větší váhu. Zatímco ty dlouhé lákají na úzké prdky a mezery na čtyři prsty mezi nohama, ty široké na velká ňadra a klidné povahy a my chlapi jsme pak z toho bystrozrací, jako lišky bystroušky a nevíme co bychom radši.
Hybridním zkřížením těchto dvou ženských trendů pak vzniká trendy silikonová kráska, Bůh žehnej jejím játrům a dalším, jistě též velmi vytěžovaným orgánům.
Tedy ne, že by na takový hybrid nebyl hezký pohled, to bych lhal a vy to víte. Jenom konstatuji, že ženy, které se chtějí podobat retušovaným předlohám v časopisech hrají nerovnou hru s časem, kterou nemají šanci vyhrát. Jako bývalý grafik a stávající amatérský fotograf vím, o čem mluvím.
Takže zpátky k bradavkám. Pro dámy jsou dvě varianty – permanentní a dočasná. Permanentní spočívá v plastickém modelingu bradavek a dvorců, ta dočasná v zakoupení silikonových „protetických náhrad“ bradavek.
Předpokládám, že ty silikonové jsou praktičtější, jednak chrání opravdové bradavky před třením a jednak až se trendy změní, stačí je nenasazovat, nebo si koupit třeba svítící model, bude-li takový v módě.
S tím, jak do médií pronikají stále intimnější fotky slavných samiček a samečků, stávají se módními stále intimnější výstřelky. To, že se labioplastika změnila z něčeho, co usnadňuje ženám život v regulerní disciplínu plastické chirurgie, placenou již z valné části nikoliv zdravotními pojišťovnami, ale zámožnými dámami a dívkami vím, a přijal jsem to jako logické pokračování vývoje estetické chirurgie.
Ale bradavky? Vážně? Musím se s úsměvem ptát - co přijde dál? Barevné žaludy na penisech? Klitorisy světélkující podle míry vzrušení majitelky? Atomové konečníky? Ať už to znamená cokoliv... Začneme si prostě módně upravovat i orgány, které bychom cestou do práce na ostatní nevytáhli? A pokud tak učiníme, proč? Proč, když se s tím stejně nebudeme moci pochlubit?
Tedy uznávám , že ztopořenými bradavkami pod oblečením se ještě tak nějak pochlubit lze. I když normální chlap si řekne, že když je holce taková kosa, ať se tedy tepleji oblékne. Na rozdíl od žen ale, my chlapi se zimou smršťujeme.
Takže co si mám jako společensky bezradný sameček počít? Mám začít pracovat na optickém zmenšení své výbavičky? Nebo si naopak mám pořídit nějaké strap on dildo, a působit tak jako voják hradní stáže, mající před samičkami vždy k poctě zbraň? Mám si pořídit silikonový zadek a upnuté kalhoty?
Nevím. Před novými trendy zůstávám nechápavě stát a zírat. Na ty bradavky. Dovedete si představit to zklamání „skalního bradavkáře“, až rozbalí svou milou, ta zahodí dva kousky silikonu a řekne „Vem si mě!“? Samozřejmě přeháním. Ale zdá se mi, jakoby si ženy zvykly na to, že nás mohou klamat svým zjevem.
Počínaje make-upem s korektorem, líčením, lakem na vlasy, přes vysoký podpatek, vycpávky ramínek, push-up podprsenky typu Wonderbra, kalhotami střihu, který upraví křivky jenž považují za nespravedlivé... Až po barevné kontaktní čočky, barvení vlasů, nehtů, kůže, labioplastiky, UV tetování a podobně.
A víte co? Mě to baví. Neuráží mne, že ženy tohle všechno mohou a že to dělají. Sice jsou to drobné optické podvody, ale na druhou stranu když už si člověk vybere ženu, bere jí jako komplexního tvora i jeho drobnými výstřelkami, které dělá v podstatě pro nás. Pokud použiji komentář přírodopisného filmu, tak:
„Lidská samička je schopná udělat prakticky cokoliv, co jí odliší od jiných samiček stejného druhu. Nasazuje na sebe pestré kamínky a kovy, umně tkané látky, nanáší na sebe pachové esence, které samečkům lidského druhu voní. Lidská samička dbá na svůj vzhled, jak co se postavy týče, tak co se týče celé řady doplňků.“
„Souhrnně podobným řadám těchto doplňků lidé říkají móda a přestože chce každá samička být jiná, musí se držet v mantinelech těchto souhrnných podob, jinak je prohlášena za divnou, exkomunikována a musí si vybudovat vlastní komunitu lidských tvorů podobného smýšlení.“
„Je s podivem, že takto komplikovaně se množící živočišný druh ještě nevyhynul. Přičítáme to především jisté houževnatosti a tvrdohlavosti, se kterou se jedinci tohoto druhu znovu a znovu pouštějí do svazků, které jsou objektivně vzato určeny k zániku, ale v jejichž praktikování tento druh exceluje natolik, že to v nezanedbatelném procentu svazků vede k povinutí mláďat a následnému víceméně harmonickému soužití obou nesourodých jedinců.“
