V okurkové sezoně se v agenturách nezřídka objevují zaručené zprávy o úžasných vědeckých objevech či počinech. A hle, milý čtenáři, my ti je docela bez skrupulí zatajujeme. Některé jsou totiž nezřídka opravdu praštěné. Ne ovšem všechny - poznat ty seriozní ale není vždy zrovna snadné...
Věda má v životě žurnalistů nezastupitelné místo.
Například příchod letních měsíců, odborně zvaných okurková sezóna, je možné bezpečně poznat zvýšenou koncentrací zpráv o tom, že acylpyrin prodlužuje život (a červené víno taky). Či že známý expert v Koreji naklonoval další dítě, ale že mu etika jeho profese velí neukázat nikomu jeho fotografii.
Pochopitelně praví a nefalšovaní vědci si zaslouží obdiv a úctu, leč poměrně často jde o tvory od přírody ostýchavé, a jejich místo na slunci tedy obsazují postavy poněkud pochybné.
Téměř každá porada v zahraničním oddělení MF DNES tedy obsahuje několikaminutové vědecké okénko, v nichž se s větším či menším úspěchem snažíme oddělit vědce od tzv. vědců.
To proto jsme se rozhodli v uplynulých týdnech zatajit několik opravdových vědeckých senzací.
Například:
Počátkem září čínští vědci plných čtyřicet minut natáčeli UFO (video je nádherné!).
Na zahradě v americkém státě Kentucky byl ve středu 9. září spatřen Bigfoot, tedy americká verze Yetiho (fotografie trochu připomíná kočku vyfocenou přes zvětšovací sklo, ale budiž). Exemplář toho samého zvířete byl o pouhé dva dny spatřen až někde v Oregonu (tam už o kočku jistě nešlo).
A hlavně: Příšera z Loch Ness byla koncem srpna objevena na Google Earth!
Ale ne, toto není nějaké nejapné žertování - toto jsou jen tři namátkou vybrané zprávy, které proběhly světovými tiskovými agenturami a respektovanými servery.
Pravda je, že zrovna v těchto případech není zvlášť obtížné vzít na sebe odpovědnost a neseznámit s nimi čtenáře.
Avšak někdy je to vážně těžší. Například: Ufony nad Čínou je možné zatlouct, avšak co dělat třeba s oblíbenou kategorií zpráv o stopách života ve vesmíru? Tedy, že: tam a tam ve vesmíru bylo nalezeno něco, co, soudí mnozí vědci, za určitých okolností, možná a vlastně nezvratně dokazuje, že možná a vlastně nezvratně někde ve vesmíru nějaké to UFO vážně existuje.
Pak nezbývá žurnalistovi nic jiného, než zavolat nějakému opravdovému vědci a nechat si to vše vysvětlit. Pro zajímavost, dle posledních faktů je už nyní prokázáno, že na kometách se vyskytují jednoduché aminokyseliny, kteréžto se tedy kdysi mohly dostat i na Zemi. Ale od aminokyselin k životu je dost daleko, a vznik života je tedy dál nádherně záhadný. (Pokračovat v tomto tématu by znamenalo zabrousit do dalšího evergreenu USA, kde každou chvíli nějací moudří mužové rozhodnou, že život je příliš složitý na to, aby ten Darwin mohl mít pravdu, a že děti by se přeci jen měly raději učit o stvoření světa, než o tom podivném evolučním dobrodruhovi).
Existují ovšem i případy, že dříve či později je původní zpráva dementována a že báječná vědecká či pseudovědecká informace je odmrštěna do propadliště dějin. A zprávu Vědci vynalezli umělé sperma nenápadně nahradí Vědci vlastně nevynalezli umělé sperma.
V redakci se pro nejpozoruhodnější vědecké zprávy v podstatě sama od sebe utvořila kategorie tzv. včel s atomovkami.
To bylo tak: jeden kolega se zhruba před deseti lety dočetl, že americká University of Montana provádí výzkum včel pro vojenské účely. Ukázalo se totiž, že taková dobře vycvičená včela by mohl být teoreticky užita například pro detekci a vyhledávání určitých typů chemikálií či dokonce výbušnin.
Do novin se to tehdy nějak nedostalo, legenda ovšem žila a žije.
Ze včel vyhledávajících výbušniny se staly včely schopné nosit výbušniny.
Ze včel nesoucích výbušninu se staly včely útočící s výbušninou, tedy v podstatě včely bojové.
A když už existuje včela bojová, co jiného by měla nést, než atomové zbraně?
Zrodila se tedy kategorie Zpráva o včele s atomovkou.
V kritických situacích je možné užívat slovo vědec jako účinnou zbraň. Psal jsem třeba o tom, že se jako každý rok kolem výročí 11. září 2001 vyrojí mnoho konspiračních teorií, podle nichž nezničili ony newyorské věže teroristé, nýbrž je vyhodili do vzduchu mimozemšťané připomínající ještěrky, případně to byl George Bush, CIA či prostě někdo záhadný a zlotřilý.
Tím jsem ovšem naštval řadu čtenářů a musel jsem čelit několika telefonátům, v nichž mi bylo spíláno, že jako novinář o tom nic nevím (neboť novináři, soudí mnozí, nikdy o ničem nic nevědí). A tedy jsem nakonec začal používat obranou větu: „Ale já jsem vědec, a z vědeckého hlediska neshledávám ony konspirační teorie možnými".
Což některé volající opravdu uzemnilo. Neboť věda prostě unese vše a má velkou moc. (A já jsem hydrogeolog, tedy pravý vědec.)
Jan Rybář, redaktor MF DNES
