Aneb Anonymy, úplatky a rozčilená dáma v redakci. Do redakce nám občas chodí zvláštní dopisy. Některé jsou jednoduché a jdou rovnou k věci. „Seš snad blbej, že jsi tohle napsal?“ Některé přidají pár rad. „Radši si vezmi lopatu a jdi se život něčím pořádným.“ A některé dokonce obsahují jemnou výhružku. „Asi si na tebe někde počkám!“
Magazín DNES
Píšou spíš čtenáři, kterým se něco nelíbí. O to víc překvapí, když vám přijde reakce typu „Nešel byste na večeři?“
Nejvíc mě zatím dostala jistá čtenářka Markéta. K Novému roku mi jako PF poslala svůj akt. A pak tedy ještě Lucie. Omylem (prý) mi poslala svou fotku v podprsence, kterou si přivezla z erotického veletrhu v Německu.
Občas čtenáři zašlou zpátky celý výtisk – buď byl špatně vytištěný, nebo v něm byla chyba. Nevymlouváme se. Byť se chyby stávají, stávat by se neměly.
Každého samozřejmě rozzlobí něco jiného. Jednoho čtenáře naštvalo, že jsme malé holčičce nevyretušovali chlupy na nohou, jiného, že máme v magazínu rozhovor s Lucii Bílou.
Z tohoto roku si vybavím dopisy dva – oba jsem si schoval. Jeden přišel poté, co jsme vydali článek Proč je mužská nahota tabu. Napsala Jitka z Plzně: „Vážený pane Moravče, žádáme pořádné chlapy, a ne takové atrapy, co jste nám ženám nabídl. Žádáme skutečné akty včetně kašpárků. Jděte se bodnout.“ Mimochodem – k tomuto tématu dostal ještě zajímavější dopis fotograf Michal Sváček. „Ještě jednou něco takového nafotíš, Sváčku, a rozbiju ti hubu.“ Bez podpisu. Ale zpátky k paní Jitce. Dopis jsme vyvěsili na naší facebookové stránce a ještě nic tam nemělo takový ohlas. „Můžu jí zajistit exkurzi v šatně hokejové Plzně, když je odsud,“ napsal jeden čtenář.
Druhý ohlas, který nezapomenu, už měl blízko k výhružce. Napsal rozčilený čtenář, že už sedm let nevyhrál cenu za křížovku. „V úvahu připadá i to, že vás budu žalovat.“ A přidal doporučení: „První cenu mohu přijmout až dvakrát ročně, a to do hmotnosti sedmi kilogramů.“ Děkujeme, ale předem varujeme, že ceny za vyluštění křížovky zas tak velké nejsou.
No a pak jsou čtenáři, kterým ani tohle nestačí. Přijdou si stěžovat osobně. A nejen obyčejní čtenáři. Na kolegyni kdysi na recepci křičel rozčilený Marek Vašut, co prý jsme udělali s jeho fotkou. Vrátila se do kanceláře a ještě půl hodiny se klepala. Jistá modelka zase nabízela deset tisíc korun, když nevydáme rozhovor, který jsme s ní pořídili. Prý se moc rozpovídala. Uveřejnili jsme.
Nejčerstvější historka je z minulého týdne. Bourá všechno, co jsme zatím v redakci zažili, a nutno říct, že trochu naháněla strach. Po budově (těžko říct, jak se tam dostala) pobíhala dáma, která v ruce držela poslední výtisk magazínu, na titulní straně s Anetou Langerovou. Nejprve vlétla do místnosti fotografů, kde seděla zaskočená Nguyen Phuong Thao. „Proč mě dáváte na titulní stranu?“ zlobila se ona dáma a mávala před Thao magazínem. „Proč mě fotíte a píšete o mně článek?“ Thao se jí snažila vysvětlit, že to není ona. „Já se jmenuju Aneta Hynková a vy jste mě tady bez mého souhlasu dali na titulní stranu.“ Pak odběhla a namířila si to ke mně do kanceláře. Kolegyně mi ohlásila návštěvu, paní otevřela dveře, s jedinou větou „nebudu vás rušit“ je rychle zabouchla a utekla. Cestou se rozbrečela a dodala, že je nemocná. Tak snad bude v pořádku… A my snad zase dostaneme nějaké hezké dopisy.
Martin Moravec, vedoucí Magazínu DNES
