Skoro všichni se na tom shodnou, ač třeba stojí proti sobě: Václav Klaus i Michal Viewegh, miliardáři i hospodští rozumbradové, vedoucí redaktoři i levicoví politici.
Zde prosím pár citátů či parafrázovaných citátů:
Dnešní doba je nemocná. Vládne zde vrcholné stadium mafiánského kapitalismu. Korupce je tu horší než v Rusku... Kdybychom vzali uvedená hodnocení do důsledků, dospěli bychom k závěru, že Česká republika se řítí do horoucích pekel (byť viníky tohoto smrdutého vývoje vidí každý jinde a nikdy ne u sebe). Jsme zkrátka ostudou Evropy a jsme nejhorší.
Nu, doporučil bych se poněkud uklidnit.
Zajisté neschvaluji tuzemskou úroveň korupce. A stav českého hospodářství není skvělý, vláda ho zjevně ještě zhoršila posedlostí rychle snižovat zadlužení státu vyššími daněmi. Nečeká nás lehké období, lidé budou přicházet o práci a mzdy neporostou.
Ale – nemohu si pomoci – za stesky, že jsme hrozní a nejhorší, stojí více než realita jistý prvek české mentality. Prvek, který jeden kolega novinář před časem trefně vystihl titulkem „Hurá, jsme v pr..li“.
Mám na mysli ovzduší, v němž se všechny skutečné, nepochybně skandální korupční případy, všechny špatné zprávy z ekonomiky stávají obludnějšími, než jaké doopravdy jsou. Když někdo řekne, že je to zlé, jiný hned trumfuje, že omyl: situace je přece ještě ponuřejší. Rozhodli jsme se dávno, že Česko představuje ostudu, že je kusem Asie v Evropě – a vývoj nám plně dává za pravdu.
Avšak – lituji – tento náhled vyplývá buď z neznalosti věcí za hranicemi, nebo z neochoty vzít je v úvahu (právě proto, že bychom si pak nemohli bahnit v nadávání, jaká hrůza zde panuje).
Je u nás vážně korupce horší než v Rusku? Dost pochybuji, že by v Putinově Rusku policie obvinila v krátkém období tři významné lidi blízké vládě i opozici z čachrů či korupce – leda by se jednalo o čistku. U nás však obvinění postihuje různé strany, včera Marek Dalík, předtím náměstek ministra, před ním David Rath. A pokud se nechceme srovnávat jen s Východem, doporučuji prostudovat korupční historky z Itálie, zakládajícího člena Evropské unie.
Podobné je to s českým hospodářstvím. Včera vzrostla o desetinu procentního bodu nezaměstnanost, ale ubezpečuji, že našich 8,4 procenta by ve Španělsku a Řecku s více než 20 procenty s radostí brali. Též český průmysl v poslední době klesal stále méně než v některých jiných evropských zemích.
Neříkám zajisté, že bychom si měli zakázat nadávání. Pouze doporučuji při každé stížnosti trochu zjemnit tón a zjistit si srovnatelný stav v zahraničí.
Protože na tom opravdu můžeme být ještě mnohem hůře.
Michal Musil, MF DNES
