Nenáviděné bývají v novinách esemesky. Konkrétně ty od šéfů, které informují o nutnosti něco napsat, většinou v nereálném termínu. Začátek nového Víkendu byl naštěstí jiný - osobní a s velkorysým časovým výhledem. I tak nakonec nestíháte, nervujete se, a téměř nespíte. Ale můžete se přitom i pobavit.
Měli jsme desítky hodin porad, dlouho se připravovala a ladila grafika, zkoumaly se technické nástrahy, vymýšlela zajímavá témata. Někdy se toho nahrnulo tolik, že z noci byl najednou den, ani jste nevěděli jak. Odměnou samozřejmě bude, když se nový Víkend bude líbit. Mojí odměnou jsou nejen dobře napsané velké texty, ale také drobnější rubriky, které mají nápad a vtip.
Jednou z nich je Drzý teenager. Spočívá v tom, že se středoškolák ptá někoho po svém. Tedy drze. Nepíšu to tady jen tak - jeden z dotazovaných, squater Štěpán Mareček, se ujišťoval, zda náhodou tím drzým teenagerem není on. Není. Je jím třináctiletý gymnazista Radek z Prahy. Kšiltovku nosí do čela, o dost věcí se zajímá, a tak u něj často s dotazem, zda „o tomhle slyšel" moc neuspějete. Dokonce vás napadne, zda už se do té drzé role nestylizuje.
Voláme tak, že já se dotazovanému představím, poprosím o pár minut, představím Radka, a předám mu slovo. Telefonovali jsme třeba výtvarníkovi Štěpánu Marešovi. „Mám ho ale děsně rád," říká Radek. „Tak na to zapomeň," já na to. „Zeptal bych se, koho kreslí nejraději," říká Radek. „Tomu říkáš drzé? Co takhle, že ty jeho kresbičky jsou málo drsné?" Takhle si chvíli o otázkách povídáme, pak zavoláme.
Nejzábavnější byl zatím telefonát Zdeňku Škromachovi. Radek na něj šel bez okolků: „Už asi nehrajete první ligu, když vás není moc vidět," nebo „Stejně neznám žádný váš názor." Pak se zeptal, zda mu politické body neubírají nějaká ta kila navíc. Zvědavě a s úsměvem jsem poslouchal, co mu Zdeněk Škromach odpoví. „Že jsem tlustý? Určitě bych měl body navíc, kdybych pár kil shodil." Vzal to sportovně a s humorem. Nezbývalo než autorovi gesty naznačit, aby se nezapomněl zeptat na aktuální váhu. Najdete ji v sobotních novinách.
Potěšila mě i Sára Saudková, která se jako první zpovídala v rubrice Pět věcí, které nenávidím. Nakonec se nám kvůli přetlaku do prvního čísla nevešla, ale určitě ji ve Víkendu v nejbližších číslech najdete. Tak teď jen malá ochutnávka. Fotografka líčí, že nemá ráda teplé sedadlo, smažená játra, špinavé nádobí a tak dále. A také slova prostě, mimčo, dovča, obídek, sejra a zavináč. Ona prý zásadně říká „á v kroužku".
Ať se vám nový Víkend líbí. A ať se u něj také trochu zasmějete.
Přečtěte si také článek MF DNES vydává nový magazín víkend, podívejte se.
Jan Kábrt, vedoucí magazínu Víkend a rubriky Kultura
