Jsou poťouchlí, sarkastičtí, někdy zlomyslní, jindy vtipní nebo originální, provokující, zákeřní, extravagantní. A baví se tím, že vás naštvou. Nedělám si legraci. Trollové vážně existují.
Trollové provozují zvláštní internetovou disciplinu. Po webech, diskusích, chatech, sociálních sítích, na youtube se prosmýkávají debatami a provokují, urážejí, vtipně glosují, ponižují, dělají zmatek.
Podívejte se na iDNES a diskusi pod neštěstím na Loveparade v Německu a sledujte příspěvky, které rozdmýchávají největší diskusi. Obvykle jsou naprosto ujeté nebo úplně mimo téma. Tam poznáte trolly, přičemž část z nich ještě možná ani netuší, kým vlastně jsou.
Jeden z nich kupříkladu glosoval vstup na akci: „Vcházet těsnou branou na Ježíšovu večeři lásky a jíst chléb z nebe se vyplatí. Najdete tam život. Matoušovo evangelium: Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí.“ Tohle skupinu rozhodilo a začala autora atakovat. Pokud to byl skutečný (uvědomělý) troll, musel se dobře bavit, jak málo lidem stačí, aby se naštvali.
Pachatel příspěvku pak ještě diskutujícím přidával: „Nepleťte se: Smilníci, modláři, cizoložníci, rozkošníci, zvrhlíci (pedofilové), zloději, lakomci, opilci, pomlouvači ani vydřiduchové nebudou mít podíl na Božím království.“ A takových mimózních vět čteme v diskusích přehršel. My novináři jimi listujeme a hledáme názory lidí na události, abychom znali jejich reakce na články. A popravdě. Často se trollími vtipy bavím a nestačím se divit, jak snadno lze rozbít internetovou skupinu debatérů.
Jenže tu je ještě jeden problém. Volby. Ano. I do těch se trollové pouštějí a až fanatické zastánce některých politických stran silně podezírám z toho, že jsou „nájemnými trolly“. Tichými agenty stranických aparátů, kteří mají za úkol ponížit nepřítele. Všechny politické tábory jsou hodně nervózní, jde jim o hodně.
A poznámka na závěr. Na wikipedii najdete systém, jak se trollování bránit.
PS: Nemazlete se s trolly. Časopis Živel upozorňuje, jak důmyslní a zákeřní mohou být a jsou v zahraničí. Jeden z nich se například proslavil tím, že na webové stránky epileptiků umístil blikající obrázky. Jiní mailem rozesílali ukradené policejní fotky z tragické nehody příbuzným obětí. Opakovaně. Nebo šířili program, po jehož instalaci se lidem na počítači objevily nevhodné obrázky a ve smyčce hrála píseň „Hej, dívám se na homosexuální porno.“
Kateřina Frouzová, Liberec
