Přiznám se – mám na iDNES.cz jednu vášeň. Rád projíždím diskuse a hledám (podle mých měřítek) vydařené fóry. Mé pocity by se snad daly přirovnat k nadšení, které mohou prožívat náruživí houbaři. I mě frustruje období, kdy prolézám diskusním mlázím a nikde ani pomyslná prašivka. A naopak neskrývám nadšení ze zdařilého úlovku.
Abych předešel případnému zklamání z následujících řádků. Rozhodně nejsem sběračem řachavých anekdot typu „Přijde Paroubek do pekla…“ , takže ty skutečně nečekejte. Převážnou většinu věcí, které mě v diskusích rozesmály, tvořily břitké reakce koncentrované do jedné nebo dvou vět.
Chcete příklad? Pod článkem o převzetí Staropramenu některou z finančních skupin s titulkem „O Staropramen se ucházejí dvě firmy, pivo nevaří ani jedna“ stálo: To nevadí. Staropramen taky nevaří pivo.
Článek o psovi, jenž v Kanadě zachránil chlapce před útokem pumy a vydržel bojovat až do příjezdu policistů, kteří šelmu odstřelili, zase někdo doprovodil suchým konstatováním: „Měli zavolat myslivce z Čech, ten by postřelil chlapce, psa, pumu, sousedy i sebe.“
Drobné, ale štiplavé satirické šlehy se dají vypátrat i v politických debatách. A jsou pro mě důkazem, že vtipem si šťouchnete do názorového oponenta mnohem efektněji než nadáváním do sockomančů nebo modrobolševiků. Živnou půdou především pro pravicové byly v poslední době řecké rozpočtové potíže.
Následující dvě glosy bych si pak osobně klidně dokázal představit i jako součást kresleného vtipu v novinách (nalezeno pod článkem Demonstranti v Aténách zapálili banku):
1) Řekové dělají jen ostudu odvážné ekonomické teorii pánů Havla a Mládka o prorůstových účincích zadlužení státu ve prospěch spotřeby.
2) Zatím se nic neděje, stále mají Řekové v záloze ČEZ a jeho dividendy.
A když se mi podaří úlovek, jehož autor si nejen dokázal pohrát se slovy, ale projevil i nadstandardní přehled, pak jsem teprve nadšen. Pro příklad zalovím v diskusi k nedávné aféře s výchovně nevhodným kocourkem Mikešem. Než se musela diskuse zrušit, kvůli jiným výstřelkům, odehrála se v ní tato přestřelka:
A: Pokud si pamatuji, tak Mikeš byl černej jako bota.
B: Bota byl bílej
C: To byl Botha
Ale marná sláva, výjimka potvrzuje pravidlo. Nejvíc jsem se v poslední době od srdce zasmál příspěvku, který není ani stručný, ani příliš inteligentní. Našel jsem ho v diskusi pod jedním svým starším článkem a konečně jsem pochopil, proč o mě před dvaceti lety holky v tanečních nervaly.
Tomáš Ventura, zástupce šfr. iDNES.cz
