Krize eura. Když budeme přivolávat peklo, skutečně přijde

Budeme-li všichni neustále opakovat, že se řítíme do horoucích pekel, nakonec se do nějakých těch pekel skutečně dostaneme.  A právě tento efekt nyní – obávám se – hrozí v Česku.

Jde o to, jakým katastrofickým až apokalyptickým stylem část českých médií a českých novinářů informuje o krizi eura. Jistě, z místní žurnalistiky se často, stejně jako z mnoha dalších věcí v Česku, dělá zcela nemístně světový unikát (a my přitom zase tak výjimeční, výjimečně špatní nejsme). Avšak tentokrát je to jiné – tón českého zpravodajství ohledně krize eurozóny se skutečně liší od částí západních médií.

Ještě před pár lety bych takový náhled odmítal, ale dnes jsem přesvědčen, že některá česká média pesimistickým zpravodajstvím vypouštějí do tradičně skeptické české společnosti ještě více špatné nálady. Což hrozí prohloubit už dost nepříjemnou situaci, dále přispět (hned po Kalouskově zvýšení daně z přidané hodnoty) ke sražení domácí poptávky a ještě zhoršit stav českého hospodářství beztak ohroženého propadem v eurozóně.

Přirozeně nemá smysl a není správné malovat věci narůžovo: nad Evropou, a tudíž i nad námi visí ohromný průšvih. Živelný zánik eura a následné krachy bank by byly katastrofou, z níž má člověk právem sevřený žaludek. Jenže to poznání není vyhrazeno jen moudrým pražským publicistům. Ví o něm i další lidé včetně evropských politiků. A bylo by absurdní myslet si, že se možné katastrofě zoufale nesnaží zabránit (jiná věc je, zda volí nejlepší cestu a zda se dohodnou).

Podezírám však část místních novinářů, že o něčem takovém ani nepřemýšlejí. A za všech okolností se řídí zásadou – dobrá zpráva žádná zpráva. Na jednom tuzemském zpravodajském webu se tak vminulých dnech pod zarážkou „krize online“ neustále vyhlašovala „nová fáze krize“ (vyhlásili ji snad šestatřicetkrát). A pokud přišla nějaká dobrá zpráva, z českých médií o ní bylo slyšet jen málo.

Zatímco agentura Bloomberg informovala minulý týden o intervencích centrálních bank světa, které se pokusily vrátit na trhy alespoň část důvěry (a přinejmenším krátkodobě měly úspěch), mnohé české novináře probudil až výrok Miroslava Kalouska, že „to bude hustý“.

Zajisté se o takovém vyjádření ministra financí informovat má amusí. Ale ve stejný den také přišly třeba dobré zprávy z Ameriky, kde je už pár týdnů hospodářská situace výrazně lepší, než se myslelo ještě v létě – což má dopad i na Evropu. Ovšem čtenář tyto zprávy musel hledat v zapadlých koutech zpravodajství. To si ti novináři vážně myslí, že průšvih, který přivolávají a ještě dobarvují, nedopadne i na ně? Že se mu nějak vyhnou? 
Michal Musil, zástupce šéfredaktora MF DNES