Všechno je to o sexuální fantazii, hlupáku

Společenská hra – Řekni, která část těla se ti líbí nejvíce a která nejméně – je dle manuálu hry určena pro rovnoměrně smíšenou společnost. Hráči by měli mít smysl pro humor anebo mít alespoň schopnost na vše hned zapomenout.

Společenská hra – Řekni, která část těla se ti líbí nejvíce a která nejméně – je určena, jak stojí v manuálu hry, pro rovnoměrně genderově smíšenou společnost. Soutěžící by měli mít alespoň lehce nadprůměrný smysl pro humor a měli by disponovat schopností odpouštět, zejména svému hernímu partnerovi, v jehož společnosti se na večírek dostavili.

Hra, pokud jde o její pravidla, je na nabyté vědomosti absolutně nenáročná a zvládne ji opravdu každý. Muži musí odpovědět na to, která část ženského těla se jim líbí nejvíce a která nejméně a ženy pro změnu zase určí plusy a mínusy mužského těla. Hra se skládá ze dvou kol. První kolo by mělo proběhnout v relativně střízlivém stavu, nejlépe v počáteční fázi večírku, a druhé po požití pěti velkých panáků libovolně zvoleného destilátu. Hra se samozřejmě může hrát i jednokolově, ale není to ono. Kdo si někdy zahrál svlékací poker ví, že málokdy se tak stane ve zcela střízlivém stavu.

První kolo této nesoutěžní společenské hry přes zdánlivě lechtivý charakter připomíná spíše mnohostranné diplomatické jednání, při němž se musí brát ohledy na všechny účastníky. Největší brzdou upřímnosti je především přítomný partner či partnerka, ale i ostatní zúčastněné páry. Zejména ženy mívají tendenci, jak je u nich obvyklé, vyhnout se přímé odpovědi. Odpovědnost, ochranitelský pud nebo inteligence opravdu nejsou součástí mužského těla. Neobstojí ani odpověď, že nejhezčí částí chlapa je jeho mozek, dokonce ani Paroubkův sexy mozek a to z jednoho prostého důvodu. Mozek není vidět stejně jako slepé střevo, předstojná žláza nebo vnitřní ucho. Tato fáze technických poznámek, protestů a disputací, co lze a co nelze považovat za součást těla, bývá zdlouhavá, ale kupodivu zároveň zábavná. Pokud jde o muže, tak u nich se nevyskytl ani jeden případ, že by se někdo pokusil za nejhezčí tělesnou část ženy označit nějaký vnitřní orgán, vždy to byla viditelná část a z těch viditelných pak na celé čáře vyhrála prsa.

Přesně takhle to dopadlo i na našem večírku. Ne však stoprocentně. Díky tomu se dostalo i na oči / ostatně proč ne / dlouhé vlasy a dlouhé nohy /také proč ne /. Dolňáci byli ve výrazné menšině, ale musím zároveň dodat, že v druhém „opileckém“ kole se počet dolňáků výrazně zvětšil.

U žen poté kdy u poroty neuspěly se sexy mozkem, jednoznačně vyhrály svaly, zejména pak hýždě. Naopak v poli poražených překvapivě skončila ta část mužského těla, která je nejméně poslušná jak už to u hloupých ptáků zpravidla bývá. Nakonec se na tuto chimérickou tělesnou partii ve druhém kole také dostalo, ale o tom až dále.

Nejtěžší pro všechny zúčastněné hráče bylo odpovědět na otázku, co se jim na ženském respektive mužském těle nejvíce nelíbí. Šlo to z nás jako z chlupaté deky. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že se karta obrátila a více se snažili z odpovědi vyklouznout muži nežli ženy. Na fráze, že na ženách je přece krásné absolutně všechno, nebyl nikdo zvědavý. Všichni účastníci si byli dobře vědomi, že se ocitli na tenkém zvolna tajícím ledě uprostřed Rožmberka. Uvedu malý výčet zamítnutých odpovědí z důvodů, že nejde o integrální součást těla : lupy na černém saku, velké mezery mezi zuby / nakonec byla uznána odpověď chrup jako noty na buben / , hádavý ženský soprán , natáčky ve vlasech, rifle s rozkrokem pod koleny, sopel, ušní maz a zpocený nátělník.

Troufám si tvrdit, že v prvním kole byly i tak všechny odpovědi evidentně únikové ve stylu, aby se vlk nažral, ale koza zůstala celá. Já jsem například uvedl, že na ženském těle se mi nejméně líbí černý chlup vyrůstající z vrcholu nosu.

K druhému kolu konajícímu se po dvou hodinách se dostavila sice stejná, ale přesto diametrálně odlišná sestava potvrzující, že ve víně, natož v jamajském rumu, je pravda. V uvolněné atmosféře se už nikdo nenechal pobízet a tak kromě konstatování, co se komu líbí a nelíbí někdy následovalo i zdůvodnění, které přitom nebylo vůbec povinné. To už nebyla chůze po tenkém ledě, ale opovážlivý surfing na ledové kře v bláhové naději, že vše dobře dopadne. Dokonce došlo i na mužské přirození, ale nikoliv ve výčtu, co se té které na mužském těle nejvíce líbí, ale přesně naopak a to i s patřičným zdůvodněním, které z čistě objektivního hlediska vlastně odpovídá realitě. Prý připomíná oškubané kuře visící na háku hlavou dolů a klimbající se v poryvu větru sem a tam.

Na druhé straně nepotěšila ani zbytečně osobní pochvala jedné z účastnic, které se na jejím partnerovi nejvíce líbí jeho ohryzek, který mu při polykání roztomile poskakuje nahoru a dolů jako člunek tkalcovského stavu. Jiný z početné skupiny „horňáků“ nevyžádaně upřesnil svou preferenci sdělením, že u něho absolutně vítězí podprsenka. Pokud je v černé barvě a s krajkou, je na vrcholu blaha i bez zbytku těla. Podotýkám že dotyčný dvojnásobně překročil doporučovanou normu pěti velkých panáků, což bohužel neplatilo na jeho zkoprnělou manželku. Málokdo by také očekával, že pro někoho může být nejméně oblíbenou částí ženského těla partie zad v oblasti čtvrtého a pátého krčního obratle. Bylo v tom něco až kafkovsky fantaskního.

I když hra skončila, našli se tací, kteří pořád nechtěli dát pokoj té, která připodobnila pánské přirození k oškubané drůbeži visící na jateční lince. Nejvíce na ni dorážel ten, kterému poskakoval ohryzek.

„I oškubané kuře se může rázem přeměnit ve Fénixe stávajícího z popela. Všechno je to o sexuální fantazii, hlupáku“, pravila.

Takže konec dobrý, všechno dobré.