Vildo, tomu se říká pecka mezi světla....

Díky, Tome

Dotyčná paní profesorka měla v něčem pravdu ... ALE ... V prváku na střední jsme dostali mladou třídní, pro niž jsme byli, po absolutoriu na VŠ, také premiérou. Dovedla nás až k maturitě, na večírku jsme si s ní potykali a ještě mnoho let poté si s ní psali a navštěvovali ji. Takže uvedené studenty chápu

Byla to vaše víla Amálka. Díky Danielo

Ještě, že si ten dopis dala do té kapsy u saka. Sedím tu s otevřenou hubou...

Vašek

Dík za palec

Slušné negativní i pozitivní konotace v krátkém textu. Snad jen krátce. Sněhové vločky vs. nízké EQ. Ani jedno nešlo během chvilky dohnat :-)))))).

Jardo díky, ale těch mladých bych se v popisované situaci zastal. Jinak s tím nízkým EQ zásah do černého

Příprava na VŠŽ.

Díky, Milane

Śtatistika bola na výške môj obľúbený predmet, spája realitu a dáta, kde sa všetko dá dať pekne do lajny. Ale život väčšinou taký nie je, lebo sa nesprávame ako štatistici a chvalabohu. Fajn, že im dala prečítať ten dopis.

zdravím z dovolené

Tak to bylo moc hezké, Viléme, i když trochu smutné. Ona ta statistika je sice taky trochu matematika, jenže... Asi jako dynamická meteorologie.

Díky, Miroslave Pokud jde o statistiku, tak dám na tebe, v tom jsi odborník

Je jedno, jestli je to "souška" nebo ne, ale někteří lidé rádi uštědřují tvrdé lekce. Ve stylu: Život není peříčko. Ale je dobré do něj vložit trochu poezie, a tak je opravdu dobře, že ten dopis vytáhla. Sice, až když se sama zahnala do kouta, ale snad studenti přežili den bez depky.

Zdravím Vás Ivano Je to tak, jak píšete

Mám taky jeden příběh se souškou. Vyprávěla nám o katýnském lese, tak jsem se přiklonil k sousedovi a říkám, jenže to bylo obráceně...jenže souška to zaslechla, zrudla a okamžitě mě zahnala do ředitelny. Jenže pan ředitel byl frajer, patrně věděl svoje a pokáral mě, že se v hodinách nesmí vyrušovat..ani rodiče si nepozval, no kdyby byl rudej, mohlo by to být zajímavý rozhovor, protože tu informaci jsem měl od matky, která měla zakázanou literaturu dobře sjetou.

Jardo, mám taky podobný zážitek. Bylo to na základce, tuším v šesté třídě. V hodině dějepisu nás suploval učitel ze staré školy. Mluvil o událostech kolem Mnichovské dohody tak poutavě, že i vyhlášení žáci darebáci byli ticho jako puťky. Podal nám výklad velmi se odlišující od oficiálních osnov. Taky se mi líbilo, že nevycházel z faktu, že jsme nějací prepubertální výrostci, kteří se těší až zazvoní. Nepodceňoval nás. Prostě to byl Pan učitel.

Díky, Filipe