Hezký blog. Jsem také trumpeťák a amatér harmonikář. Večer sednu na lavičku a zahraji dvě nebo tři skladby sousedům na trubku, někdy u ohně na harmoniku. V okolí jsou lesy tak se to hezky ozývá.

Nejsem starý, jsem teprve pár let třicátník. Ale "díky" technologickému pokroku a současné situaci už je nostalgik i že mě. Dětství bez internetu, mobilu a roušek je něco, co svým dětem budu asi těžko vysvětlovat, až trochu odrostou...

Internet je velká změna, ale úplný zlom to nebyl. Teď to asi bude jiné. Díky za návštěvu.

Moc hezky jste to popsal! Jak to bude dál je těžko říct. Já si také myslím (a vlastně i trochu doufám ), že svět po Covidu bude jiný, než před ním.

Děkuji, Miroslave. Svět po covidu určitě bude jiný a v něčem možná lepší. Každá opulentní hostina musí jednou skončit.

Věru, trefné, díky .

Děkuji moc

Pěkné, pane Ravku! Krásný májový den.

Děkuji

Viléme, Hynku, Jarmilo, článek paráda. Nejvíce jste mě potěšil trampskou boudou a tím, že si zahrajete rád i sám. Škoda, že nejsme si blíže (tak i tak), zahráli bychom si i spolu. Muzika, to je to, o čem bezpečně vím, že byla lepší za Husáka než po Husákovi. O sportu dám na Vás. A Viléme, jednomu v článku se divím: Myslíte si opravdu, že při početí mého dítěte mě povzbudila zrovna novomanželská půjčka?

To si určitě nemyslím. Já jsem v okamžiku, kdy jsem počal svou dceru, rozhodně také na novomanželskou půjčku nemyslel. Přeji hezký den

Retroblog pro dříve narozené jako vyšitý. Jen k jeho počátku bych doplnil, že jako jeden z mnoha rodičů Husákových dětí jsem zažil invazi vojsk, přesvědčování , že zde žádná kontrarevoluce nebyla, také osobní účast na Václaváku pod koněm, když jsme je přehráli v hokeji (u Aeroflotu jsem nebyl). A pokračovalo to do období tvrdé normalizace ......vedené právě bývalým politickým vězněm panem Husáke,....karma za RB.

Jestli myslím stejný zápas, pak si vzpomínám, že to skončilo 5:4 pro ČSSR a že to byl, hlavně závěrečné sekundy, strašný nervák, aby Sověti nevyrovnali.

Každý Tvůj blog je pro mě hezkým počtením a nenuceně mě vrací do vzpomínek na staré časy.

Moc se mi líbí ten Váš manželský rituál s imaginárním koncertem ve Smetanově síni

Díky Tomáši. Samozřejmě doufám, že nastíněná vize bezkontaktně distančního světa a smutného sóla všeobecně zatracované trubky se nakonec nenaplní