V dětství mi show s publikem nechyběla a samozřejmostí byl pro mě luxus, že mi dort pekla maminka. Dvacet nebylo kde a za co slavit. Třicet už sice bylo kde, ale stále nebylo moc za co slavit. Čtyřicet jsem si parádně oslavila... A před padesátinami už zase brzdím: průměrný úspěch snad dosažen, ale kolik těch opravdu blízkých vlastně mám... ?

Já také vzpomínám na maminčin dort - někdy i se svíčkami, které jsem pak musel kdo ví na kolikátý pokus sfouknout. Děkuji za návštěvu