My jsme si břízu dovezli z lesa a zasadili u baráku sami. Před petatřiceti lety a obě měly už tehdy víc, jak dva metry. A přesně kvůli tomu, že rostou rychle a vypadají pěkně a jsou to původní stromy naší krajiny. Také protože se dobře ujímají a byly "zadarmo". Zároveň se dvěma modříny. Také rostly mnohem rychleji, než smrk Pančičův a jedle korejská, které měly v naší zahradě svá místa. Nu, břízy i modříny už lehly k zemi a část z nich už skončilo i v krbu. Mně na tom nejvíc "baví", že na pokácení stromů musím žádat o povolení úřad, který mi nepomohl ani se sadbou, ani netuší, proč jsem je zasadil, ale přitom "zkoumá", co mne vede k tomu, abych je pokácel. A ještě mu musím, za to "zkoumání" a milostivé povolení ke kácení stromů, zaplatit. Na mém vlastním pozemku, moje vlastní stromy, o které jsem se staral a vypěstoval je. 😉🤭

Jo a na sousedy mám štěstí též. 🙂

Rostly nám před okny bytu. Její drobné nažky jsem luxovala v bytě snad celoročně. Pak nám jednou opravovali chodník a parovod, a břízy před barákem šly k zemi. Najednou bylo v místnosti na jižní stranu vedro k nevydržení. Ten stín stromů prostě žádné žaluzky nenahradí. Pak jsme se odstěhovali do domku a za barákem máme krásný březový lesík. Jednou tak sedím v křesle, koukám ven a vidím něco.. Co to na té bříze je? Plný košíček hlívy ústřičné. Z křesla obýváku jsem dosud nikdy nehoubařila. I v krbových kamnech je bříza krásná.

To já mám břízy moc rád, Viléme. A mám to štěstí , že jsem vždy žil tam, kde mi břízy byly (a jsou) sousedy.

Ovšem nesmí se to sousedství blížit stavu společně vedené domácnosti. Ovšem já mám břízy také velmi rád. Kéž by ta, o které píši, rostla vzadu na zahradě vedle smrku ztepilého, který je snad největší a nejvyšší v intravilánu našeho okresního města. Oběma by to tam velmi slušelo. Měj se

Nezabíjejte Břízu bělokorou! Má duši! Zdraví alergička a přesto milovnice těchto bílých něžných a silných víl...

Tak dobrá. Jak překvapivě pravil herecký představitel císaře Zikmunda : Huse, jsi volný

Náš (ja a bracha) tatik zasadil pri nasem narozeni pred okna cinzaku 2 brizy (male asi 30cm proutky). Fakt rostly dost rychle. Pak jsme se odstehovali a ty brizy samozrejme vadily obyvatelum toho cinzaku (dost stinily a ledacos se z nich cely rok sypalo). Jednou za nami prisli byvali sousede jestli by nam nevadilo kdyby ty stromy pokaceli, to uz ty brizy mely dobrych 20 metru. Rikal jsem jim ze by me to trochu mrzelo (nejak jsem se se svym stromem identifikoval), ale ze jim samozrejme rozumim a at ty stromy klidne pokaci. Ale sousedka co tenkrat bydlela nad nami rekla ze ty brizy bude branit, ze v zadnem pripade nedopusti aby se skacely, ze si to nevezme na svedomi, ze by se nam potom urcite neco stalo. Nepomohla ani moje domluva. A tak tam ty brizy staly dokud sousedka neodesla na vecnost - uz tam pres 20 let nestoji a zatim jsme to prezili ve zdravi.

Breza je vzácny strom:) má vela farmaceutického využitia. Ja keď si beriem brezovú vodu, tak brezičke i poďakujem

Viléme, Tvoje starosti bych nechtěl mít. Já měl břízu z náletů v lese, o který jsem se staral ženě. Skončila v krbu. Ta bříza.

Uff, to jsem si oddechl

Na zahradě u chaty nám roste nejméně 20 bříz starých asi 70 let. Je tam exemplář, který dva (lidi) neobejmou. Z dešťové vody se tu stává březový šampon na vlasy. Ze všeho sypáme březová semínka. V tuto dobu tam nemohu, neboť bych se ukýchal.

Ale - hojně tu roste kozák (březový). Zkuste Váš stromek využít podobně, jíte-li houby.

Ty létací semínka jsou opravdu úplně všude. Houby jím, ale bříza roste hned u chodníku, po kterém projde za den půl města. To bych si musel setsakramensky přivstat

Kdyby ten název zkrátil, možná by to šlo. "Cukrárna a vinotéka u trafa" - to zní úderně.

P.S. Já jsem zase se zahrádkou zdědil po bývalém majiteli asi 30m vysoký modřín opadavý a to v takovém místě, kde se nadalo přijet s žádnou technikou. Nakonec nás zachránil šikovný kluk-stromolezec, který ten modřín salámovou metodou "okrájel" až k pařezu.

S tou břízou je ten problém, že by se muselo ohradit hodně frekventované veřejné prostranství atd. Nezbývá mi nic jiného, než na břízu po dobrém výchovně působit

Viléme, pro mě právě srdcovka. Psala jsem ti na fb.

Jitko, hned si to přečtu. Díky