Liberálové, Stačilo! Následuje už jen Konečná, vystupovat!

Kateřina Konečná byla v televizní debatě nezastavitelná. I kdyby se ji postavil do cesty Tomio Okamura, smetla by ho jako stoletá voda

Po dlouhé době jsem si pustil televizní debatu s politiky, v níž jeden zastupoval vládnoucí koalici , druhý systémovou opozici a třetí nesystémovou opozici. Téma diskuze bylo zejména válka v Gaze a válka na Ukrajině.

Osoby a obsazení : Pozičník : Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti.

Systémový opozičník : Ondřej Kolařík, europoslanec za ANO

Nesystémová opozičnice : Kateřina Konečná, šéfová politického uskupení

Stačilo!,předsedkyně KSČM a europoslankyně.

Nebudu se zabývat popisem, co který z účastníků přesně řekl. Zaměřím se jen čistě na „umělecký“ dojem.

Ministr Dvořák mi svým vystoupením připomínal některou z postav divadelní hry Višňový sad od Antona Pavloviče Čechova, zejména Andrejevnu Raněvskou, majitelku statku, jehož součástí je višňový sad. To, že jde o ženskou postavu, není na překážku, neboť v době woke culture na pohlaví až tolik nesejde. Ostatně už dávno, pradávno hrál v divadle Husa na provázku ve hře Babička babičku fousatý Jiří Pecha.

Ministr Dvořák, stejně jako Andrejevna Raněvská, ctí staré časy, které však nenávratně odcházejí. Višňový sad už koupil podnikatel Lopuchin / toho by mohl hrát Andrej Babiš /. Sad, na který Dvořák – Raněvská nostalgicky vzpomíná, dal Lopuchin vykácet a nyní ho chce rozparcelovat a nabídnout developerům.

V televizní debatě byl navíc ministr Dvořák hendikepován nachlazením a tudíž při odrážení útoků přemotivované Kateřiny Konečné stále pokašlával. Jeho argumentace sice byla technicky precizní, ale ofenzívu Konečné dokázal jen zpomalovat nikoliv však zastavit. Palba šéfky Stačilo! sice byla velmi nepřesná, ale zato nesmlouvavě plošná.

Systémový opozičník Ondřej Kolařík z ANO měl zase nevýhodu, že nebyl ve studiu, takže velkou část diskuze připomínal svatého za dědinou. Když se však už dostal ke slovu, musel naštvat radikálnější část voličů ANO. Po Teličkovi a Jourové vyslal Babiš do Bruselu dalšího přesvědčeného zastánce EU. Po chvíli tak bylo zřejmé, že mezi pozičníkem Dvořákem a systémovým opozičníkem Kolaříkem není žádný názorový rozdíl. Jeden však pokašlával a druhý byl mimo ring.

Ono to bylo jedno. Nezastavitelná Konečná připomínající stoletou povodňovou vodu zcela opanovala manéž. I kdyby se ji postavil do cesty Tomio Okamura, tak by ho nejpozději v pátém kole počítali a v osmém ho odnesli z ringu na nosítkách.

Ony totiž ženy i přes svou menší tělesnou sílu mají jednu zbraň doslova hromadného ničení a tou je vysoký hlas. Už dávno jsem si všiml, že v operním duetu jsou sopranistky mnohem více slyšet než jakkoliv zdatní tenoři. Když jdou do falzetu, tak se sopranistkám jakžtakž vyrovnají, ale s falzetem je to jako s forsáží u stíhaček. Dá se použít jen krátce. Kateřina Konečná samozřejmě nemá školený soprán ani náhodou. V jejím podání by árie Rusalky připomínala spíše cirkulárku, před kterou by se měsíček dal na bezhlavý úprk z oblohy.

Řeknu to tak, když beseda skončila, taky jsem si připadal taky jako Andrejevna Raněvská. Ona ta Kateřina Konečná vůbec není hloupá. Ona dobře ví, koho oslovuje a koho ještě potenciálně může oslovit. Těm ostatním nic nevysvětluje, pouze oznamuje : Následuje Konečná, vystupovat!