Soucítím s vámi, protože mám sama velkou zahradu pod taktovkou,leč ráda bych byla predátorem pro místního vykutáleného krtka.Aspoň myslím, že je jeden a to stačí,aby mě den co den vytáčel blbým smyslem pro humor.Tam kde na zkoušku vyrobil kopeček a já ho uhladila do ztracena,po nočních orgiích se žížalami , nechá mi ten zmetek kopečky aspoň dva.Další den to zkusí jinde,pak se vrátí tam co dřív a já mám sto chutí počkat si na něj s lopatou.Má štěstí, že je chráněný!Jinak bych mu vyrobila kopeček vlastní, s pomníkem na němž by stálo:,,Zde skonal ten, jenž byl pomalejší jak já."

Před pár lety jsem si to také myslela , teď už zahradu nemám, ale ,poroučím ́alespoň několika truhlíkům a v zimě ,fťákům ́kolem krmítka

Danielo, dělat vrcholného predátora truhlíkům aspoň nedá takovou fušku Děkuji za nakouknutí

Viléme, i když máš právo veta, ať Ti vzkvétá.

Děkuji ti Davide za pěkné přání

Zahrada, to je neskutečná oáza klidu a ptačí koncerty nanahradí nic. Aspoň na té naší A tobě!

Jsme na stejné vlně

Viléme, zahradní vrcholový predátor, který se umí rozdělit o produkty, borec, snad si ho podřízená zahrada dostatečně váží.

Díky, Irčo, za nahlédnutí. Doufám, že podřízená zahrada je se mnou spokojená

hmm na zahradě jsme sraz blogérů ještě neměli

Co není, může být

Tak to je fajn, že si na záhrade vrcholový predátor a že sa rád delíš o jej produkty. Ja ako kedy, keď by mi vtáctvo objedlo všetky čerešne, to sa mi moc nepáči, i na ríbezle a josty musím dávať záclony.

Neřekl bych, že se s nimi rád dělím, jen se s tím pasivně smiřuji Třešně nemáme, ale zvláště kosi ani jablky nepohrdnou a vybírají si právě ty nejkrásnější, což mě věru netěší. I tak, když je dobrá úroda, vydrží až do příštího jara.

Hezky jsi to popsal, Viléme. Já se musím přiznat, že naše malá zahrádka mi přerůstá přes hlavu. Protože manželka nechce být vdovou, tak mě přiměla, abych na prořez stromů pozval stromolezce. Určitě bych to byl zvládl lépe a navíc zadarmo. Ale co naplat. Starosti mi dělají také myši. Na zahradě nijak nevadí, ale občas proniknou i do domu. Pár jsem jich už odchytil a vypustil v blízkém parku. Asi se ale vrátily.

Je zajímavé, že když před několika lety byla v celé republice invaze hrabošů, u nás na zahradě nebyla ani jedna nora. Do sklepa se nám jednou dostaly myši domácí, ale spáchaly, zdá se, rituální sebevraždu. Utopily se v nádobě, kterou jsem dal pod kotel, bo z jeho ventilu neustále odkapávala voda.

Mám tady podobné osazenstvo. Hrdličky, sýkorky, už i ti vrabci, kosi... S kosy si povídám, říkám jim Pepa a rozmazluji je tím, co mají nejraději. Víte, co to je? Je to jablíčko, denně jim jedno krájím na kousky. Akorát kunu nemám. Zato mám krtky a hryzce a kvůli nim i několik koček. Všechno ladí samo od sebe a člověk si bláhově myslí, že něčemu vévodí, ale kdepak, je jen služebníkem toho všeho...

S tím naprosto souhlasím. Většina zásahů člověka do přirozeného běhu věcí přinesla více škody než užitku.

Jako král máš nárok i na přízvisko. Ode dneška budeš znám jako Vilém I. Dobrotivý.

Vašek

Tak to jsi, Vašku, vybral dobré přízvisko