Jinde nic moc, ale na naší zahradě jsem vrcholovým predátorem

Výsostné postavení vskutku vrcholového predátora jsem dosáhl pouze na naši relativně docela velké zahradě.

Když se nad sebou zamyslím, vyloženě submisivní šestý pěšák vlevo sice nejsem, ale rozeným charismatickým vůdcem také ne. Lidé si mě i po letech pamatují, ale nikdy jako režiséra nebo představitele hlavní role. Kdybych zůstal u herectví, tak si mne spíš pamatují jako toho, který dokládá pravdivost tvrzení, že není malých rolí. Totiž i větou „paní, přinesl jsem vám psaní“, lze nezapomenutelně pokazit celé představení anebo naopak zvednout diváky nadšením ze sedadel. Třeba když ono psaní nápadně vypadá jako soudní obsílka, i když podle scénáře to měl být navoněný dopis od romantického milence.

Postavení vskutku vrcholového predátora jsem dosáhl pouze na naši relativně velké zahradě. Má moc je ze tří stran ohraničena plotem a z jedné strany zdí oddělující samotnou zahradu od dvorku. Na dvorku, verandě a bytové ploše jsem už jen pouze formální hlavou státu s omezenými ústavními pravomocemi, kdy výkonná moc je v rukou mé ženy. Disponuji sice právem veta, ale kdybych toho práva využíval častěji než jednou v roce, je po mně doslova veta.

V zahradě jsem však opravdovým králem celého ekologického systému na jehož vrcholu majestátně stojím. I když jsem masožravým, nejsem pro naši zahradní faunu nebezpečný. Jako každý predátor, tak i já se zaměřuji na kořist, která se snadno loví a to rozhodně nejsou veverky anebo zbloudilý zajíc, který se jednou, bůhví jak, dostal na druhou stranu plotu. Tak jako zpohodlnělí vlci dávají přednost švédskému stolu ovčích salaší, i já lovím v Lidlu nebo Kauflandu. Jediné, na co jsem háklivý, je rostlinná strava. O tu se nerad dělím...ale dělím. Jsem poměrně osvícený vládce.

Zdejší ekosystém sestává zejména z kosů, sýkorek, malých kominíčků velikostí a tvarem připomínajících skleněné vánoční ozdoby a v poslední době i vrabců. Nejdrzejší z nich jsou kosi. Poznali, že na rozdíl od naší kníračky, která však už je dva roky za duhovým mostem, se mě nemusí bát. I když jsem od nich ani ne metr, nestojím jim za námahu ani demonstrativně popolétnout, mizerové jedni. Když začnu rýt nebo jen kosit trávu, okamžitě se kolem slétnou a začnou lovit. Dobře ví, že já o žížaly a ponravy nestojím. To ví i sýkorky, ale ty jsou přece jen nedůvěřivější. Mají přede mnou respekt, i když mě považují za blbce, který investoval padesát korun za lojové koule nadívané slunečnicovými semeny a pak si je nechá sežrat někým jiným.

Z ekologického hlediska největší doslova nadregionální význam má smrk rostoucí u nejvzdálenějšího rohu plotu. Je starý nejméně 80 let a možná i více. Je pravděpodobně největším smrkem ve městě. Tak jako Praha má svou siluetu Hradčan a vzdálenějšího Strahovského kláštera, tak naše město, kterému overturismus rozhodně nehrozí, má své typické věže pozdněgotického kostela, renezanční radnice a úchvatné špičaté koruny smrku ztepilého rostoucího v mém revíru. Smrk láká i větší druhy ptactva a hlavně veverky. Téhle čeládce kromě šišek chutnají i oříšky lísky, která díky tomu, že ji nechávám na pokoji, náramně prosperuje, což neplatí o jabloních, které po jarním výchovném řezu by na mne nejraději podaly žalobu pro ochranu osobnosti. Lískových oříšků se urodí tolik, že zbude něco i pro nás. Jsem fakt hodný vladař.

V noci však spím, takže od desáté večerní do osmé ranní je na zahradě bezvládí. A odehrávající se věci ledajaké. Občas je ráno vidět na posečeném trávníku kolo popelavého peří, které zbylo po vydatné večeři nějakého predátora. Oběťmi jsou většinou hrdličky, které nám přes den houkají do komína. Nevím jestli je to dílo toulavé kočky, nočního dravce nebo kuny skalní, která se čas od času zabydlí pod střechou. Takový je život. I kníračka, dokud žila, občas ulovila neopatrného kosa. Na druhé straně za jejího života u nás žádná kuna dlouho nepobyla a raději se přemístila jinam.

I když jsem vrcholový predátor, vládnu nad tím naším zahradním veškerenstvem celkem liberálně. Někdo by mne mohl připodobnit králi z Pyšné princezny, který odvolával, co odvolal a sliboval, co slíbil. Já si zase myslím, že vzhledem ke svému jménu Vilém, jsem mocný zahrady pán.