Je masakr v Poltavě zločin nebo projev přátelství bez hranic?

Ten, který si vybral alternativní vedlejší proud, ne-li rovnou protiproud, určitě začne klást znepokojivé otázky.

Jednoduchý člověk plující v hlavním proudu by řekl, že rozbombardování telekomunikačního vzdělávacího institutu a nemocnice je krvavý masakr, neboť v důsledku raketového útoku zahynulo téměř padesát lidí a dalších několik stovek bylo zraněno.

Jinak asi bude uvažovat ten, který si vybral alternativní vedlejší proud, případně rovnou protiproud, a začne klást znepokojivé otázky.

- Byly ty dvě rakety vskutku ruské? Mezi poplachem a raketovým úderem uplynula velmi krátká doba, ve které lidé nestačili ani doběhnout do krytu. Co když ty rakety vypálili Ukrajinci, ha?

- Kdo ví, jestli ta nemocnice nebyla ve skutečnosti vojenská základna. To, že oběti měly civilní šaty, nic nedokazuje. Kamufláž se ve vojenství běžně používá. To ví každý.

- Kdyby Ukrajinci pořád neprovokovali, nikdy by k ničemu takovému nedošlo. To byl nápad zaútočit na rafinérii v moskevské oblasti!

- Šest plačících emotikonů a k tomu dovětek, že kdyby byl mír, mohli všichni žít.

- Za všechno může Západ. Krev obětí v Poltavě lpí na rukou západních zemí. Kdyby nedodávali Ukrajincům protiletadlové systémy, už by dávno bylo po všem a byl by klid na práci.

- No a co Nagasaki a Hirošima? To nebylo nic?

- Kdyby byl Putin až takový zlosyn, tak by s ním přece Trump, za jehož vítězství ve volbách se dnem i nocí modlím, nekamarádil a nechválil ho.

- Rusko a Ukrajina jsou bratrské národy. To je normální, že starší bratr umravňuje mladšího bratra. To však neznamená, že se ve skutečnosti nemají rádi. Do jejich rodinných záležitostí se nemáme co plést. Když se to tak vezme, je to projev přátelství bez hranic a když bez hranic, tak bez hranic. Tak to u nás Slovanů s širokou duší prostě chodí. Dobijeme se do krve a pak si dáme deci vodky a zakrojíme špeku.