Za nesmírně důležité bych považoval taxativní vyznačení všech synonym a příbuzných slov, tedy nejenom "zírat", ale taky "čumět", "civět", "valit kukadla", "hledět jak tele na nový vrata", "laškovně blýsknout očima" (a možná i z brněnského hantecu "hodit čučku"). Jinak bude postih velmi problematický, jelikož podezřelý jedinec by se mohl bránit, že nezíral, ale jenom koulel očima.

A navíc, měly by se umělé inteligenci vložit "do mozku" fotografie tváří s průkazně typickým znaky, podle nichž by se dalo civění odlišit od zírání a házení čučky. Aby i kdykoliv později byl po ruce exaktní důkaz, včetně rozlišení mezi mírnou a vysokou intenzitou zírání, čumění, valení kukadel, civění, atd. Vše v zájmu exemplárního potrestání provinilců. Bez těchto zásadních opatření vyjde celá protizírací kampaň vniveč.

Trestnými by měly být i slunečních brýle, zvláště zrcadlové, protože jedinec, který je na nose nosí, evidentně maří vyšetřování zda náhodou necivěl.

Marku, tak to je perfektní rozbor, za který by se nestyděl ani Karel Čapek

Viléme, díky, milá glosa, pobavil jste mne.

Jako někdejší zaměstnanec Dopravního podniku hl. m. Prahy však s nevolí kvituju ten fakt, že DPP zjevně neví, za co utrácet. Ta kampaň je prostě zoufalá... 90 % normálních mužů se zalíbením spočine zrakem na hezkém děvčeti, 90 % normálních žen pohledem ocení vypracovaný biceps některého ze spolucestujících. Trvá to vteřinu, dvě nebo tři, nikdo se nedusí. Já se jako cestující v MHD dívám déle, neboť mi ve dvaašedesáti letech trvá o trochu víc, než na nějakou luznou křivku zaostřím.

Jakési „harašení“ jsem za své dlouholeté praxe řidiče tramvaje skutečně ale jednou zažil. To se mi za kabinou řidiče rozlehl neuvěřitelný křik, až jsem vyletěl ze své sedačky a vstoupil do salónu. V tramvaji, kde byly obsazeny všechny sedačky a jen asi deset lidí cestovalo ve stoje, seděla asi čtyřicetiletá dáma, opravdu velmi hlasitá, a dožadovala se, abych cestujícího, který stál nad ní, vyloučil z přepravy. Protože je ožralej, obtěžuje jí a ona má strach. Stál nad ní kluk asi pětadvacet let, úplně střízlivej skutečně nebyl, nicméně kolena měl „kudrnatý“ jen drobně, nabízel spolucestujícím hlt z láhve, jíž držel v ruce, protože se mu dneska narodil kluk. Nebyl nepříjemnej, byl milej, vtipnej a celá tramvaj se chechtala. Jenom tahle paní s ním měla problém...

Já většinově nejsem takhle pohotovej: „Tak ho pusťte sednout,“ navrhnul jsem jí. Vyvalila na mě oči. „Cože? A proč?“ „No když bude sedět,“ vysvětloval jsem, „nableje si do klína a nepozvrací vás!“ Tramvaj lehla... Ta dáma vystoupila. Z refýže mi ještě hrozila prstem, ale mám pocit, že se chechtala taky. Každopádně si na mne nestěžovala, neřešil jsem tehdy se svými nadřízenými žádné služební hlášení a prémie mi nekrátili.

Děkuji za kladnou reakci a za váš perfektní příběh z MHD

Jsem já to ale ňouma!

Futr mi jako ostravakovi nešlo do hlavy, proč se v matičce stověžaté rozjela kampaň proti zírání. Když přece jedu v u nás v DPO čímkoliv, tak můžu zírat akorát na zátylek přede mnou sedícího cestujícího. S výjimkou tzv. "čtyřky", kde se sedí proti sobě.

Dnes ráno mi to došlo!!!

Metro!

Vzpomněl jsem si, jak jsem před lety jel v metru a viděl, že sedadla jsou zády k oknům.

Má to svoji logiku. Zírat v tunelu z okna není moc zábavné. O to zábavnější je proto zírat na naproti sedící pěknou babu.

Tož některé se to asi přestalo líbit, postěžovala si u Hřiba a fčil máte kampaň Nezírej!

Dobře vám tak! Neměli jste zírat!

Sezení s široce roztaženýma nohama je skutečně obtěžující, zvlášť když ta žena má sukni. Člověku to tahá oči a nemůže se soustředit na mobil.

Moc koukáte na porno, no.

a když uvidíš, nepřestaneš se divit

Coby senior 65+ mám v DPO ježdění zadara. Tudíž se vozím často a zírám. Zírám, jak 95% spolucestujících buď zírá do chytré krabičky, nebo ji má přitisknutou k uchu a řeší rodinné i jiné vztahy. Zbytek jsou normální cestující, kteří zírají buďto z okna nebo na informační obrazovku, kde se odehrává drama špatně postaveného kočárku nebo kriplkáry, kteréžto se při zabrzdění převrací a jejich obsah se válí po podlaze dopravního prostředku. Poté naskočí jméno aktuální zastávky a zastávky příští. Je dozíráno...

Dozíráno, jest

Výborné postřehy, Viléme, zasmál jsem se. Já v Praze žiju a MHD jezdím, ale kampaň jsem zatím asi nějak přehlédl nebo co . Musím se polepšit. i za hospůdku.

Díky, Miroslave i za palec za Hospůdku

Ono není zírání jako zírání a některému se člověk nevyhne. Vzpomínám si jak před dávnými lety jsem v tramvaji zahlédl snad čtyřletého chlapečka, který málem s otevřenou pusou doslova zíral na paní středního věku s bohatým poprsím. Po chvilce se otočil k mamince a pronesl: "Mami, ta paní má ale velké plíce, viď?" Mohl mu někdo mít jeho zírání za zlé?

Já bych mu to rozhodně za zlé neměl

Je nutné zajistit aby se ženy v metru cítily bezpečně. Stejně nutné je aby se i muži v metru cítili bezpečně. I ženy totiž dokáží zírat. Ovšem stejně nutné je zajistit bezpečnost seniorů, ti jsou napadáni nejčastěji, bez genderového rozdílu.

Vašek

Nejen v metru, či tramvaji Václave. Mlsnejch nejen kocourů je nespočet. Horší je to s predátory a zákeřnými šelmami ražení všelikého

Metrem, autobusem ani vlakem nejezdím už skoro vůbec. Ale i čumil a zírač by měl mít právo čumět a zírat kdykoliv a kamkoliv a na cokoliv. Bez ohledu na pohlaví, rasu nebo jestli si dotyčné věci myslí že jsou věci.

Pokud s tím má někdo, nějaká nebo něco problém, ať sedí doma, nebo cestuje ve skafandru. A myslím že ani tak se zírání nezbaví.