Coby pragmatický handlíř, viděl bych situaci asi takto:

Nejméně už tři dny vidím situaci stejně jako ti, se kterými jsem ještě nedávno nesouhlasil a polemizoval jsem s nimi.

Hodnoty jsou krásná věc, ale prachy si za ně nekoupíš anebo jak zpívá Jidáš v Jesus Christ Superstar : „ Jak ze sna procitám a zřím úděl náš pojednou v jasných konturách. Konec legendám je blíž než se zdá. Závoj snů kdosi nám z očí stáh´ „

No pokud jde o mě, tak už závoj snů mám přinejmenším tři dny stažený a připadám si jako po laserové operaci očních čoček. Opravdu pojednou vše vidím v jasných konturách stejně jako ti, se kterými jsem se ještě včera hádal a polemizoval jsem s nimi.

Nyní se pokusím vyložit celkovou situaci bez růžových brýlí mámení a bez účelových klapek na očích z pohledu pragmatika používajícího prostou ale efektivní logiku zdravě a racionálně uvažujícího handlíře, který nepodléhá bláhovým iluzím odtrženým od reality.

Vycházím ze situace, že v realitě, do které vstupujeme, pokud už v ní dávno nejsme, platí jednoduché pravidlo, které jsem poprvé zaslechl v úspěšném televizním seriálu Most. „V tomhle městě jen silnější pes mrdá.“ Jen bych za město, patrně Most, dosadil celý svět. Takže v tomhle světě.. a tak dále.

Problém naší republiky je ten, že nejsme a nikdy nebudeme nejsilnějším psem ve smečce. To by si měli uvědomit i mí noví přátelé, ke kterým jsem přeběhl. Kritika Evropské unie je namístě. Evropský parlament je stejně nefunkční jako naše SVJ / sdružení majitelů jednotek / . Když máme výroční schůzi, tak žvaní jeden přes druhého, někteří tak dlouho jako by byli poslanci s přednostním právem na vystoupení. Ostatně kdo viděl film Vlastníci, ví o čem mluvím. Je jasné, že tento systém asi půjde do kopru, ale vězte ,mí noví přátelé, v zájmu malých psů je aby se tak stalo co nejpozději. Jen si vzpomeňte na nejhvězdnější chvíle naší malé země, kdy náš prezident Klaus držel pod krkem půl miliardy Evropanů, když i poté, co to vzdal i Kaczyňski, zůstal jediným, kdo nechtěl podepsat Lisabonskou smlouvu. Celý svět se díval s napětím, jak to dopadne. Ani král železný a zlatý Přemysl Otakar II. nezacvičil s Německem, Francií a Velkou Británií tak jako Klaus. Škoda jen, že svůj podpis nakonec za něco významného nevyobchodoval. To moc pragmatické nebylo. Nebo teď Orbán, další relativně malý pes. Nyní hrozí, že zablokuje summit Evropské unie a důrazně žádá, aby velcí psi začali přímá jednání s Ruskem. Skoro to vypadá tak, že velké psy když ne rovnou jebe, tak s nimi alespoň vyjebává.

Zkrátka tento nefunkční systém, který mí noví přátelé berou velmi úkorně, je pro malé psy příznivý. Asi dlouho v této podobě nebude trvat, ale čistě pragmaticky a handlířsky doporučuji nespěchat. Nespěchat!

Až bude po Eurosajuzu nebudeme to mít jednoduché. Dokonce bych doporučoval, i když jsem odpůrcem extrémního progresivismu, to mi věřte, se genderově přetransformovat ze psa ve fenu. Z čistě pragmatických důvodů. Pokud právo první a všech dalších nocí bude mít nejsilnější pes, tak se staneme ve smečce šikanovanými otloukánky. Domáhat se tzv. vrzu se stane velmi nebezpečné. Stačí se podívat na nějaký přírodopisný film, jak dokáže dominantní samec zacvičit s drzým gama loudilem. Ani na regionálního nejsilnějšího psa to s námi nevypadá. Stačí se podívat na mapu. To fena to bude mít ve smečce přece jen snazší. Navíc za to, že „podrží“ , může žádat přiměřený obolus. Takže zbývá ještě svobodně a demokraticky si zvolit pod kterým dominantním psem si budeme užívat.