A co škaredí, mají si kde hrát?

Stále se mluví o platové nerovnosti mezi muži a ženami. Pokud však vím, větší platová nerovnost existuje mezi hezkými a škaredými. Zatím jsem však neslyšel o žádné politické straně, která by se chtěla bít za práva škaredých.

Úvodem bych se chtěl omluvit za nekorektní výraz „škaredý“. Je opravdu příliš expresivní a hanlivý. O moc lepší není ani označení „nehezký“. Když už, tak je skoro lepší být výstředně škaredý, než-li obyčejně a nudně nehezký. Proto v souladu se zásadami politické korektnosti navrhuji nahradit slovo „škaredý“ resp „ošklivý“ novotvarem „jinokrásný“. Nic nevyjadřuje relativitu krásy více. Věstonická Venuše byla před třiceti tisíci lety krásná, ale dneska je zcela evidentně..jinokrásná.

A teď trochu statistiky. Hezcí muži i ženy dosahují vyšších příjmů a významnějších pracovních pozic, než-li jinokrásní a nehezcí. Kupodivu jsou muži za svou ošklivost trestáni více než ženy. Vyšší postavení získávají především ti, kteří svým manažerským zjevem dobře reprezentují firmu. Zatímco muži především platí za svou ošklivost platovým malusem, tak ženy díky své kráse profitují platovým bonusem. Příjmový rozdíl mezi krásnými a jinokrásnými ženami činí za dvacet let jeden milión korun.

Upřímně řečeno mi není jasné, jak ti sociologové získávali vzorky pro své výzkumy. Být zařazen do vzorku jinokrásných tedy asi nebude velké terno. Někdo pomyslí i na věšák, co si budeme nalhávat. Stejné to asi bude i s politickými stranami. Socanům na právě proběhlém sjezdu nic nebránilo dát si do politického programu boj za práva diskriminované společenské vrstvy nehezkých, ale kdo by se dobrovolně hlásil? Jak by se vlastně zaváděly povinné kvóty ošklivých? V politické sféře to ani není aktuální. Když se podíváme na profilové fotky politiků a zejména političek, je jasné, že případné kvóty by byly okamžitě nejen naplněny, ale několikanásobně překročeny. Dost dobře nevím, jak by vypadaly volební spoty a billboardy oslovující platově diskriminovanou méně hezkou část národa. Rozhodně by je nemohl oslovovat vystajlovaný a photoshopem zkrásnělý frajer s bublinou u pusy : „Budu prosazovat rovnost mezi hezkými a nehezkými. Nehezcí, volte mě!“ Dosavadní píár by byl kontraproduktivní. Politici ucházející se o přízeň nehezkých a jinokrásných, by se museli patřičně zeškaredit. Ovšem ne moc. Udělat ze svého obličeje masopustní masku by byl krok vedle. Být přiměřeně nehezký bez charismatu a přitom masově oslovit voliče, je dost velký kumšt. A jak je oslovit? Škaredí všech zemí spojte se! Nechci být falešným prorokem, ale tohle fungovat nebude.

Za práva nehezkých by mohly ještě bojovat odbory drobnou ale důležitou prací přímo mezi lidmi na pracovištích. Při výběrových řízeních by mohl zástupce odborů hlídat, zda-li se nehezkým neděje nějaká nespravedlnost. Svou parketu by si jistě našly i neziskové organizace zaměřené na rovnost příležitostí pro všechny. Jenže zase. Zkuste si někdo představit situaci, že jste se díky své nehezkosti dostali do užšího výběru. To vám na sebevědomí rozhodně nepřidá. Ne, že nemám jisté aspirace, ale být v představenstvu za šedé myši není zrovna to, čím bych se mohl chlubit.

Nakonec si říkám, že nejlepší je nečůrat proti větru. Ostatně socani, které jsem už zmínil, své dobré úmysly vzdali a zrušili kvóty pro ženy. Svět prostě nikdy nebude úplně spravedlivý.