Šlechtický šuplík

I na poli politiky mám potřebu někomu hluboce věřit a dokonce mít lidsky rád. Proto prosím o vaše skutečné, srdečné a upřímné doporučení té vaší (vašemu srdci milé) osobnosti. Hledám pevná, rovná politická záda! Proto ještě jednou – prosím o korektní doporučení. Koho pokládáte za nikoliv erudovaného, nikoliv chytrého, ale lidsky férového politika? Budu vděčný za každý tip a budu o něm vážně přemýšlet. Ptám se stejně věcně a vážně, jako se má žena ptá kamarádek na doporučení zručného stomatologa…

idnes.cz

Ale všimněte si. Nezajímá mě „politicky zručný řemeslník“ (zručnost mě zajímá u zubaře…). Zajímá mě politik s rovným hřbetem (u zubaře mě zase nezajímá jeho hřbet…). Hledám fajn politika bez ohledu na jeho politiku. Na co spoléháte vy? Na politické programy, či na jejich „programátory“? Sebelepší politický program bez dobrých politiků nefunguje. Je jedno, jaký má ta, či ona strana program, pokud za ním nestojí čestní programátoři. Nehledám politickou stranu, ale svého politika. Zde nekladu otázku, zda váš politik rozumí politice. Nezajímá mě zda zná směr a zda jak šikovně prosazuje své hloupůstky. Zajímají mě politicky rovné hřbety, čestné pohledy a statečná srdce. Každý, a je jedno, zda politik, či autobusák, může ztratit směr, ale neměl by ohnout záda.

Kdysi jsem šel s partou mladých lidí hřebenovou túru na běžkách. Byli jsme unaveni a vraceli se do hotelu, když padla hustá mlha. Nešlo o nic dramatického. Nesněžilo, nemrzlo, nefoukalo… jen nebylo vidět ani na krok. Naštěstí trasu vyznačovaly orientační kůly. Byly v takových rozestupech, že je chvílemi nebylo vidět. Já šel první a každou chvíli zezadu slyšel ustrašené dotazy, zdali jdeme správně, zda kůly vidím alespoň já. Tehdy jsem si uvědomil, jak je každý kůl, onen nejbližší, viditelný cíl, důležitý k dosažení onoho neviditelného, vzdáleného … tepla hotelového krbu. A jako vůdce výpravy jsem si uvědomil ještě něco jiného, mnohem důležitějšího. Já viděl kůly, ostatním stačila má záda… Většina z nás ve většině životních tématech jasno nemá a přirozeně proto spoléhá na ty „před sebou“. Spoléháme na pevné vedení „těch vpředu. V životní mlze jsme vděčni za každý kůl, jsme vděčni byť za jeden jediný – za ten přímo před vámi… A když přestaneme vidět i ten, jsme vděčni za záda těch, kteří vidí.

Být politikem, co by vás víc zajímalo? Preference vaší politické strany, nebo preference vaší osoby? Co zajímá naše politiky? Za co bojují oni? Za svoji čest, či o preferenční hlasy své straně, tudíž svému korýtku? Jsem hluboce přesvědčen, že i jim jde o čest a naši důvěru. Vy už jste svého fajn maníka našli? Našli jste někoho, komu jde o vlastní čest i vaše blaho? O čí záda se opíráte, když začíná jít do tuhého? Našli jste svého politického služebníka?

A jestli ano – ví o vás? Ví, konkrétně o vás? Ví váš politik že si ho vážíte, že mu věříte a že na něj spoléháte? Dali jste si práci s tím, aby o vás věděl? Vyjádřili jste mu důvěru dost citelně na to, aby mu to dodalo sil v jeho morálně zatraceně těžké práci? Dali jste mu napít ze studnice své víry v něj? Úspěch tehdejší běžkařské výpravy nezáležel jen na mě samotném. Záležel i na těch za mnou! Občas jsem zezadu zaslechl: „Venco, stíháš? Venco, nechceš vystřídat? Venco, jsi dobrej…“ a když jsme došli, tak zaznělo svorné: „Venco díky! Venco, příště jdeme zase…!“

Neptám se tudíž jen na to, zda jste v politice našli svého správného člověka, ale zda mu dodáváte sil! Každého žene „nahoru“ jeho ekonomika, ale „nahoře“ nás ženou jiné potřeby… Peněženka tloustne penězi ale záda vzpřimují jiné hodnoty. Pokud jsme již ta svá politická záda našli, jsme to my, kdo spolurozhodujeme o jejich síle a zdraví. Každý žijeme ze společenské důvěry v sebe. Zdraví vámi doporučených politických zad záleží na drobných vyznáních vztahu. Politici rozhodují o velkých věcech našeho života, ale i my rozhodujeme o malých věcech toho jejich.

Znám několik politických frajerů a to i ze stran, které nevolím. Víc, než čestní rivalové, mi vadí křiví parťáci. I já mám své tipy na dobré lidi napříč politickým spektrem a každému z nich jsem poděkoval. Poslal jsem jim dopis díků za rovná záda a jako dárek věnoval svou knihu. Vím totiž, co mají společného. Každý politický šlechtic má doma „Šuplík“. V tomto „Šuplíku“ (zásuvce), si schovává… naše děkovné dopisy. Proč? Protože obsahují léčivá slova, například „díky“ a „věřím“. Nezapomeňte – zdraví „politicky rovných zad“ záleží i na nás! Zdraví zad „těch vepředu“ záleží na krytí „těch vzadu“. Mají ta „naše záda“ správné krytí? Mají plný „Šuplík“? Svět nepotřebuje jen dobré pastýře, ale i oddané ovce. Dobrou politiku netvoří jen ušlechtilí vůdci, ale i vděční občané.