Prasečí chřipka, nebo prasečí hloupost?

V jednom hromadném emailu přišla zpráva, že probíhá soudní spor s gigantickým výrobcem léků proti chřipce. Proč? Protože je to prý on, kdo vyvinul zmutované chřipkové viry, které nás dnes ohrožují…Proč by to dělal? Proto, aby vydělal na prodeji vakcíny proti sebou vyvinutému viru… Je to pravda? Ať je, či není, už to, že někoho takové podezření napadne… je krize… myšlení.

A problém je, že jestli něco takového napadne prvního ustrašeného snílka, tak se dříve, či později najde „praktik“, který onu sci-fi zrůdnost zrealizuje. S negacemi je to tudíž tak, že problémem není až samotný problém, ale již strach a komunikace neexistujícího bubáka.

Máme usilovat o stoprocentní informovanost i o tom, co „by mohlo hrozit“, nebo si vystačíme s tím, co skutečně existuje? Kdo má vlastně zájem na nafukování hrozivých bublin? Komu prospívá naše nemoc, kdo zde uměle vytváří negace sytící nemoci? Kolik že ve světě umírá lidí na obyčejnou chřipku? Statisíce? Není to tisíckrát víc, než na chřipku "prasečí"? Jasně, že je. Každá chřipka je problém a někdy tragicky smutný. Jenže na té "staré" chřipce, na starých „známých“ problémech" se nové peníze vydělají hůř, než na těch "nových", moderních. Kdo nás učí strachu? Že by nějaký Vyšší zájem? Už dávno přišel na to, že na děsu z nejistého neznáma vydělá víc, než na strachu z jisté kamarádky smrti... Děs z neznámého komára je hrozivější, než strach z vlastního vzteklého psa. Není toto ta pravá krize -„krize myšlení“?

Drzé pískání komára otráví noc a v novinách nafouklý, ustrašený velbloud dokáže vyvrhnout zapáchající zvratky. Není správné žít ve strachu z prasečí chřipky, která je 2x méně nebezpečná, než ona „normální“. Není správné se lekat výrobců léků. Není správné polekaně chodit k „lekařům“ pro recepty na „leky“ a vyzvedat je v „lekárnách“. Jenže snazší je svět zbavit prasečí chřipky, než prasečí hlouposti.

JoyManagement radí: „To negativní, co je okolo nás, změníme jen pozitvní změnou v sobě. Jedinou obranou proti kolektivnímu negativismu je individuální pozitivismus...“.

Proto je lepší individuálně chytnout prasečí chřipku, než kolektivní prasečí hloupost.