Na burze obchodovatelný stát

Pokusme se stát definovat jako firmu a pokusme se jej dostat na pomyslný akciový trh. Každý občan představuje jednu akcii. Tzn. firma ČR vydá 10 000 000 volně obchodovatelných akcií. Z nich každá má zápornou hodnotu – 120 000,-Kč. Nejprve se pokusme firmu ČR prodat, jako celek…

Koupili byste ČEZ, kdyby jeho celková hodnota byla tak záporná, jako je součet záporných hodnot akcií firmy ČR? Předpokládejme, že není možné koupit její jednotlivé akcie, pouze celý balík. Tzn. koupit ji jako celek, se všemi silnými i slabými stránkami. Neexistuje firma, která by byla špatná se vším všudy. Firmy mají silné stránky (např. značku)a slabé stránky (např. zastaralé technologie). Její výsledná hodnota je součtem všeho. A cena akcie je jen poměrnou částí hodnoty celku.

Znovu se ptám – koupili byste firmu ČR jako celek, když byste ji museli koupit se vším všudy? Já ano, ale musel bych mít jakožto majoritní vlastník absolutní právo na dramatické zásahy. Jako majitel firmy bych věděl, co s firmou ČR udělat, aby byla opět skvělá. Chvilku by to bolelo, ale z dlouhodobého hlediska by se radovali všichni. Problém je, že demokratický stát není autokratická firma… (a to je dobře, i když je to někdy zle ).

Protože ale k prodeji firmy ČR jen tak nedojde (i to je dobře), zkusme ji rozprodat po částech. Představte si firmu ČR obchodovatelnou nikoliv jako celek, ale po jednotlivých akciích, kdy každá bude mít stejnou počáteční hodnotu. Tzn. oněch mínus 120 000,-Kč. Kdo si takto zprzněnou akcii (vás) koupí? Jak se takto „zprůměrovaní“, takto zdegradovaní cítíte? Oněch –120 000,-Kč je zprůměrovaná hodnota nás všech.

Naštěstí ale nejsme mrtvým pojmem s hodnotou tvořenou prostými počty. Nejsme pouhým poměrným dílkem vzniklým poměrnou hodnotou všech ostatních… Každý z nás je akcií s hodnotou rozdílnou. A právě v tom spočívá naděje pro záporný celek. Možná, že celková hodnota všech je strašná, vrhající stín i na vás, ale takhle se vidět nesmíme. Nevíra ve vlastní velikost, přínosnost a perspektivu je tím, co deptá ducha národa a činí jej malým. Vždy se najde několik velikánů, kteří se sebou samými pozdvihnou i druhé.

Dnes má například obchodní řetězec Walmart větší hodnotu, než sedmá největší ekonomika světa. A vše začalo jednou „akcií“. Švédský řetězec Ikea by měl na světové burze větší hodnotu, než fiktivně „obchodovatelné“ Španělsko. A nápad Ikea také vznikl v jedné jediné akcii (promiňte – v hlavě). Společnost Microsoft, která vyprodukovala 3200 dolarových milionářů také vznikla ve dvou akciích kdesi ve sklepě… Naší jedinou starostí by měla být péče o naše hlavy, o naše skvělé akcie, které zhodnocují celek. Únik jednoho jediného takového mozku, jeden jediný potlačený sen jednotlivce pošlape realitu celku.

Jako autokratický vlastník firmy ČR bych v této době krizového managementu pracoval na jediném – na nadějném klimatu, na politické stabilitě a přátelském zákonném rámci. Politicky stabilní, zákonem chráněná společnost s podnikatelsky vstřícným duchem vždy produkuje velké snílky. Doba nových Microsoftů, Heinzů, Walmartů ještě neskončila! Hodnota firmy ČR záleží na její schopnosti produkovat snílky a na její podpoře v jejich uvádění k životu.