List z vězení V: Cesta k bohatství

Vláda vede naši zem k chudobě. Občané chudnou, stát se stále více zadlužuje. Žádná strana nepřišla s plánem, jak zbohatnout. Sociální demokracie recepty má, ale dost opatrné, jako by se bála razantní akce. Situace však jistou rozhodnost vyžaduje. Chceme-li žít v bohaté zemi, nesmíme se bát. Bohatstvím myslím ne jen prosperující hospodářství a dobré vzdělávání lidí, ale i bohatství čisté přírody, bohatství kultury, bohatství svobodného života a bohatství pocitu bezpečí. Všechna bohatství se odvozují od dobře prosperujícího hospodářství. To zase funguje, když většina lidí rozumně nakupuje a uvážlivě investuje. A také když stát chytře investuje. Vše je o objemech peněz, které v zemi obíhají, a každý oběh po sobě zanechá nějaké hodnoty trvalého charakteru, které slouží lidem a zvyšují kvalitu jejich života.

Otázka je dvojí: 1) Jak zvýšit oběh peněz

                          2) Jak zajistit, aby se co nejvíce peněz změnilo na trvalé hodnoty

Jak zvýšit objem peněz?

V zásadě buď zadlužením, nebo tím, že je vezmete tam, kde je jich nemravný a nesmyslný nadbytek. Ten najdeme v bankách a monopolních či oligopolních firmách jako je třeba ČEZ, Transgas, E-ON, O2 a desítky obdobných firem, které nemají žádnou či minimální konkurenci a zisky si vlastně diktují. Tyto firmy by měly platit třeba 70% daň ze zisku. Na druhou stranu bych jim umožnil až 100% okamžitý odpis z daní na vybrané investice, které vytvoří nová pracovní místa.

Ideální by byla i progresivní firemní daň. Malá firma s obratem do 1 mil. ročně by platila třeba jen 5%. Firmy s obratem nad miliardu by pak platily třeba 30%.

Jak zajistit, aby co nejvíce peněž končilo v hodnotách trvalého charakteru?

Předně je potřeba dát více peněz lidem - do platů a důchodů - a chytře je ekonomicky motivovat, aby investovali do růstu kvality svého bydlení a to včetně ekologičnosti a estetičnosti a také aby investovali s ohledem na šetrnost k životnímu prostředí.

Dále se musí tlačit na firmy a daňově zvýhodňovat výrobky s dlouhou životností. Pračka musí vydržet alespoň 15 let, plynový kotel 25 let a ideální by bylo, kdyby auto vydrželo 20 let. Zní to jako pohádka? Jistě, ale dnešní materiály a technologie to umožňují, tak proč nezačít tlačit na výrobce? Prvním krokem je prodloužení záručních lhůt na minimum 5 let. U výrobků s 10letou lhůtou bychom pak mohli mít třeba jen 10% DPH.

Jak má investovat stát?

Předně má mít stát jednu vlastní komerční banku, která bude lidem poskytovat levně své služby a současně úvěry se zvýhodněním určitých aktivit – třeba na bydlení, na rodinné podnikání atp.

Stát musí investovat do základního a středního školství. Ve třídě musí být maximálně 20 dětí a učitel by měl být placen podle toho, jak děti výuka baví a co umí, především jak umí znalosti využít a spojovat. Druhou oblastí je věda. Vědci, kteří mají mezinárodní výsledky, musí být bohatí lidé. Takoví lidé musí mít stotisícové platy. Takto musíme nakoupit vědce i z ciziny – ze Slovenska, Polska, Ruska…

Další oblastí jsou historické památky a krásná krajina – magnet pro turisty. Nelze pominout ani investice do zdravotnictví a dopravní infrastruktury.

Důležitá je i podpora průmyslu a to i velkorysá, ale jen do výrob, které jsou šetrné k pracovním silám a životnímu prostředí. Lidé mají základní právo pracovat tam, kde se k nim chovají slušně a kde je dobré prostředí. Takové výroby má stát podporovat v jejich růstu. Toto jsou podle mého soudu některé základní kroky k bohatství státu i jeho občanů.