Zdravý selský rozum po česku - 24. díl - Daj-li medaili?

Kterak náš pan prezident, který je svými slovy „prezidentem nás všech“ a má nás reprezentovat, je stále více svým přístupem a názory osamocenější. Výrazně častěji narážím na lidi, kteří se stále intenzivněji nechtějí hlásit k našemu prezidentu. A je zajímavé, že čím vyšší vzdělání a inteligence, tím intenzivnější odpor k jeho krokům a prohlášením.

Díky, že jste za nás za všechny v Číně řekl, že jsme pitomci, kteří tu vyvěšují hromadně tibetské vlajky, ale uznávají integritu a územní celistvost Číny.

Díky, že za nás obhajujete Putina. Moc by mne zajímalo, co by na vaše názory řekla taky vyznamenaná, bohužel in memoriam, paní Gorbaněvská. Jestli by vám tu medaili nepíchla hned zpátky a jinam.

Díky za to, že jste takový charakter, že s lidmi, kteří s vámi nesouhlasí, zacházíte tak podle a hloupě (pozvání rektorů k oslavám ČR - které jste si upravil na svou párty).

Pane prezidente jste…                  jejda, já teď nevím, jestli by to nebylo trestné, kdybych vám řekl, co si myslím. Musel bych předtím říci, že nejste mým prezidentem, jak to udělalo mnoho lidí, ale bohužel, vy jste mým prezidentem. Byl jste zvolen. S tím se sice těžko smiřuji, ale musím.

Moc mne mrzí, že ať už vědomě, či díky své menší duševní svěžesti, jste degradoval vyznamenání státu na diplomy z tábora. My taky našim dětem rozdáváme lízátka a medaile na táboře za to, že nezlobí a hrají si s námi.

Pak je mi ale líto všech těch, kteří by si tu státní medaili skutečně zasloužili.

Ne Filip Renč, ale to vy dehonestujete hodnotu a význam práce těch skutečně zasloužených. Pan Sedláček se k tomu postavil přesně adekvátně. Ve fleecové bundě. Přesně takovou úroveň to mělo celé.

Ve vašem chování je tolik pokrytectví a tak málo morálu, že je mi smutno.

Vy snad tou nenápadnou destrukcí hodnot této společnosti svojí arogancí nakonec předčíte i Klause.

I když… to asi nejde.  Doufám…