Vánoční nálada

Jak to vlastně ty naše babičky dělaly? Někdy si kladu podobné otázky, aniž si na ně umím odpovědět. Jako dítě jsem si mnohé neuvědomovala, teď už si naopak uvědomuji až příliš. Zejména je mi líto, že jsem neměla čas. Kolik jste měli babiček? Obvykle bývají dvě. A proč se Vás na to ptám? Protože babičky jsou moudré a můžete se od nich hodně naučit. Například o Vánocích.

A je to tady! Vánoce jsou opravdu za dveřmi. Nevím, jak je to možné, ale vždycky to přijde. Ta správná vánoční nálada se objeví a nutí nás připravovat, shánět, pachtit se,  prostě chystat Vánoce. A nejpodivnější  na tom je, že to děláme rádi. Dokonce s velikou chutí. S radostí vymýšlíme, čím koho obdarovat. Já osobně jsem už dávno přišla na zajímavou věc. Vymýšlet dárky je možná lepší, než je dostávat. No možná…

A pak jsou tady takové ty vánoční drobnosti, tak třeba punč nebo svařené víno, vánoční koledy, prskavky a cukroví. Všechno kolem voní po skořici, po vanilce a po čokoládě. Nemyslím, že bych někdy zapomněla vůni Vánoc. Při procházkách předvánoční Prahou na ni narazíte doslova na každém kroku.

Když jsem byla malá holka, byl pro mě nejdůležitější stromeček. Těšila jsem se na štědrovečerní dopoledne, abych už konečně mohla vyndat z nejspodnější a téměř zapomenuté části skříně  drobné kouličky, andílky i různé figurky a zdobit. Vzpomínám si, jak jsem tajně ujídala čokoládu z vánoční kolekce a upíjela vaječný koňak podomácku vyrobený, který se chladil za oknem. Zavřu oči a cítím, jak byl dobrý. Určitě jsem to dělala hlavně proto, že se to nesmělo. Měla jsem to zakázané, vždyť tam byl rum a já byla ještě dítě školou povinné...

Dnes si asi nikdo neumí představit Vánoce bez stromečku. Víte, že se k nám teprve začátkem 19. století začal šířit zvyk zdobit vánoční stromek cukrovím, perníčky, slámou či malými jablky? Ještěže tak. Kde by nám Ježíšek nechával dárky?

To mnohem dříve se ujal jiný vánoční obyčej – stavění betlémů. Nejprve snad byly jesličky jen v kostele, ale v okamžiku, kdy císař Josef II. zakázal jejich užívání,  začaly se objevovat i v domácnostech. Řezbáři, hlavně na venkově, mohli svým postavičkám vtisknout vlastní tvar a podobu. Možná máte „jen“ papírový betlém nebo keramický či vyrobený ze skla, z těsta? To není důležité.  Jesličky pod vánočním stromečkem mají jen připomenout, co slavíme.

Zatímco ve vzpomínkách je klid a pohoda, v každodenní realitě jsou Vánoce poněkud hektické. Na domácím stole sice nechybí adventní věnec, ale člověk 21. století musí ještě mnoho obstarat.

Při tom všem chci ještě stihnout pohádky, protože pohádkové příběhy jsou pro mě synonymem Vánoc. I dnes se ráda alespoň na chvilku podívám na televizi, abych se nechala překvapit novým pohádkovým dobrodružstvím. Je milé vidět rozzářené oči dětí, které se neustále něčemu diví.

Ať žijí Vánoce. Je mi úplně jedno, jestli budou bílé nebo deštivé, zablácené či ledové, prostě se na ně těším. Třeba na bramborový salát, na kapra, na všechno to cukroví, které se chystá vždy jen jednou do roka, na celou rodinu, i když to bude náročné. A nezapomeňte, na chvilku určitě zajděte někam na koncert, na výstavu nebo do divadla. Praha nás zahrnuje úžasnou nabídkou v předvánočním i svátečním čase.

Užijte si co nejkrásnější Vánoce s těmi, kteří jsou blízko Vašemu srdci!