Proč mám ráda Prahu…

Praha – pro někoho je to jen pět písmen, pro mě pět písmen a pět důvodů, proč mám metropoli, své rodné město, ráda a proč ho doporučuji k návštěvě přátelům. Ano, není zde vše ideální, nádherné a k chlubení, ale v době špatných zpráv pár těch dobrých nemůže škodit.

Důvod první – lidé Praha nejsou domy a často mrtvá historie, jsou to především lidé, kteří zde žijí. Spousta šikovných, soběstačných a chytrých lidí. Podnikají, pracují, vychovávají své děti, baví se. Prožívají své radosti i starosti. A víc a víc se usmívají, i když ranní cesta metrem nebo tramvají je pořád spíše zakaboněná. Oni tvoří atmosféru ve městě a podle počtu návštěvníků metropole to umějí výtečně. A já jsem ráda, že patřím mezi ně.

Důvod druhý – rozmanitost Praha není jen historické centrum, její tvář formuje i periferie, na které je spousta věcí k vidění. Zkuste se projít údolím dalejského potoka, zajeďte do Ctěnic, vykoupejte se v Čestlicích. V jednu chvíli můžete obdivovat orloj, za pár minut už vás MHD doveze do „divoké“ přírody nebo do zábavního centra. A pořád je to Praha, která dokáže nabídnout hukot a energii velkoměsta i klid venkova a přírody.

Důvod třetí – jídlo a pití Všimli jste si, kolik nových restaurací, kaváren a barů ve městě vzniká? Už dávno nenabízíme jen pověstný kuřecí plátek s broskví. Za rozumné peníze můžete ochutnat vietnamskou, italskou, balkánskou i tradiční českou kuchyni bez invaze práškovacích letadel a polotovarů. Můžete si vypít výtečnou kávu, ochutnat skvělé víno. V charisma Prahy v tomto směru dokonce věří i michelinští šéfkuchaři, jako je třeba Paul Day. Jen víc takových kuchařů, kavárníků a restauratérů. A město, kde se dobře jí a pije, přece nemůže být špatné.

Důvod čtvrtý – historie Tisíce let se v Praze mísily vlivy všech možných kultur, každá tu něco zanechala, a to nejen v podobě staveb, ale i v myšlení lidí. Slované, Germáni, Židé tu více, tu méně harmonicky, ale přece jen spolu žili a tvořili. Metropole byla tavícím kotlíkem názorů a stylů. Praha je víc, než mnohé jiné metropole, učitelkou – stačí se projít centrem a mít oči otevřené. Na pár krocích se můžete „projít“ několika staletími.

Důvod pátý – budoucnost Mám své rodné město, protože věřím, že lepší a usměvavější bude i v budoucnu. Že „zplodí“ spoustu chytrých, skvělých a šikovných lidí. Věřím, že se otevře ještě víc kaváren, galerií nebo sportovišť. Věřím, že vznikne něco, co se za dávné časy stane historií a na co Pražané budoucnosti budou hrdí jako na odkaz Prahy. Prostě v Prahu a její rozkvět věřím. Doufám, že podobně to cítí i většina Pražanů.