Liberec

Srpen, tak krásný letní měsíc a přece tolik vody. Je mi to líto. Sama jsem zažila, jak krutý živel může být voda. Prožila jsem povodně v roce 2002 v Praze a umím si představit, co právě cítí lidé, které voda připravila o základní životní jistoty

A právě proto jsem se rozhodla, že cílem mého dalšího výletu bude Liberec. Jedno z nejzajímavějších měst České republiky.

Ne. Nepatřím mezi tzv. „povodňové turisty“. Naopak, je pro mě naprosto nepředstavitelné, že se lidé jezdí dívat na neštěstí druhých. Ne pomáhat, ale zvědavě okukovat. Tak jako se jezdí na prohlídku  hradů či zámků  Neuvěřitelné.

Já jsem se odhodlala jet do Liberce z úplně jiných důvodů. Proto, abych sobě i ostatním připomněla, že Jizerské hory s Libercem v čele jsou stále zajímavým místem pro krásnou  dovolenou na konci léta.

Pozoruhodným je Liberec hned z několika důvodů. Pro mnohé je symbolem typického podhorského „velkoměsta“.  Historie se zde začala psát po polovině 13. století, bez pochyby v souvislosti s obdobím kolonizace a obchodními aktivitami.  Velký rozvoj pak zažilo město v renesanci, ačkoli ani později si nemohlo naříkat na nezájem. Za Rudolfa II.  bylo konečně povýšeno mezi královská města.

Jméno Liberec je však v povědomí Čechů spojeno především s textilem. Myslím, že oprávněně. Všechno začalo již za Albrechta z Valdštejna, po kterém zde zůstaly tzv. Valdštejnské hrázděné domky,  On jako první  založil výrobu sukna, tehdy pro císařskou armádu. No a 19. století tuto zkušenost dovedlo do zlatého věku libereckého textilního průmyslu. Z původních manufaktur vznikla řada továren a nejen textilek. Také kovoprůmysl zde hrál důležitou roli. Málokdo však tuší, že býval Liberec druhým největším městem v Čechách. Výstavné domy a vily jsou toho dokladem.

Každá doba má svá nej… Tam, kde se dříve vyráběly a barvily látky se dnes staví hotely, protože v současné době  se jezdí do Liberce především odpočívat. Dnešní hotel Babylon je úspěšným dokladem toho, jak se na česko - polském pomezí daří dohromady skloubit sport, zábavu a podnikání.

Z tradičního průmyslu bohužel mnoho nezůstalo. Snad jen při ochutnání místního piva Konrád  si vzpomeňte na fakt, že se pivo pod stejným názvem čepuje na Liberecku již téměř 150 let.

Nejen město, ale i jeho okolí mají ovšem za sebou pohnutou minulost. Podepsaly se na ní obě světové války, plánované hospodářství i česko – německé sousedství. Pocházejí odtud také pozoruhodné osobnosti například automobilový konstruktér pan Ferdinand Porsche, král herců Vlasta Burian, ovšem i neblaze proslulý Konrad Henlein a mnoho jiných.

Až se stejně jako já necháte okouzlit pohledem na liberecký Ještěd a projdete se po náměstí s krásnou radnicí snadno zjistíte, že město žije poklidnou pracovitostí, sportem a turistikou. Tak nějak fortelně, jak se sluší pod horami. Je to opravdu brána do Jizerských hor v každém ročním období připravená i na nepohodu, včetně té, kterou  nedávno vytvořila těžce rozvodněná Nisa. Naštěstí bleskové povodně na severu a severovýchodě Čech nezničily  to podstatné, čím kraj žije.

Liberec je určitě městem, které dokáže překvapit. Já osobně jsem byla zvědavá například na novou knihovnu. Kvalitní moderní architektura má totiž v Liberci svoje  místo. Vždyť stavba vysílače s hotelem na vrcholu Ještědu byla dokonce vyhlášena odborníky stavbou století. Knihovna je významným symbolem a nejen v architektuře. Ne nadarmo se stala stavbou smíření.

Pokud se vypravíte do Liberce, nebudete litovat. Možná budete nadšeni z liberecké zoologické zahrady, nebo Vás osloví něco úplně jiného. Třeba Vás zaujme secesní sídlo místního muzea. Neváhejte a jeďte. Ty zážitky stojí za to!