Ač nejsem ani Žid, ani Rom, jsem jen pouhý Goj a Gádžo a navíc srab. Ač moje pravice i levice není krajnější než střední, neodolala jsem týden trvajícímu intenzivnímu mediálnímu poutání na letošní Křišťálovou noc.
Normálně bych si toho ani nevšimla. Pamatuju si s vypětím všech sil PIN do bankomatu natož kdy je sabat vyděděných. Takováto lehkomyslnost mi ale letos nebyla dovolena. Zleva, zprava, z novin, z netu, z telky ba i z Radiožurnálu mě informují a není skoro úniku. Kdo bude, kde bude, proč bude, proč bude opravdu, co kdo na to, kdy a jak, jak ne a co na to počítač? Že mlčí?! No tak to je jediný.
Ze začátku to vypadalo jenom jako legrační impotentní zacyklení demokracie, která sama sobě pravomocně zakáže se bránit. Následné hrdé ne krajní pravici, které zaznělo celým názorovým i zájmovým spektrem naší společnosti mě, naivku, naplnilo pocitem hrdosti. Pak jsem to rozdýchala a bavila se představou toho kterého aktivisty jak v Maislovce vypíná hruď navzdory hnědé chátře.
Tím jsem to pustila z hlavy a jen na půl ucha jsem zaslechla něco o tom, že na Starém městě jsou nevhodně umístěny hromady dlažebních kostek. Myslela jsem si v tu chvíli, blbka, že by se o ně mohli demonstranti ve tmě zranit.
Dnešní večerní zpravodajství opět předčilo moje očekávání. Vždyť je to, přátelé, proti přírodě, aby se skupinky křehkých vegetariánů v černých kapucách vrhaly na veliké a pomalé lysé masožravce, oddělovaly od stáda jednotlivé kusy a řezaly do nich malinkými pěstičkami. To nikde není, ani v Rumunsku. Režii celého večera se podařilo celkem úspěšně utajit kolik anarchistů, odkud a jak organizovaně se na tuto párty chystá a tak byla jejich kreace mile osvěžující i když opět nepředvedli nic překvapivého. A do toho policejní sbory pějí gloria. Už chyběla jenom láska zmužilé nacistky a malinkého anarchisty, jejíž vzplanutí na okamžik přehlušilo jinak nepřekonatelné názorové rozdíly. Až z toho bude muzikál očekávám tantiémy. Pokračování na 1. máje.
Třeba se celkem nic nestalo. Kdo se chtěl porvat se porval. Kdo si chtěl zařvat ty svoje nesmysly, ten si je zařval a snad za to dostal i po kebuli, v což tajně doufal. Policie si provětrala pendreky a klepeta. Bylo rozbito několik nosů a jiných předmětů, což zajistí určitý počet pracovních míst v pojišťovnictví a výrobcům chirurgického hedvábí. A hoši, prosila bych, do Vánoc už se neperte.
Zdánlivě je všechno na svých místech. Co má být vpravo je vpravo, co má být vlevo je vlevo, policajti mezi tím a synagogy v židovské čtvrti(většinou). Co mě fakt zaráží je ta mediální kampaň. Historické souvislosti odbyté, aktuální sociálně politické reálie, že by za ně dostali ve čtvrté třídě trojku s odřenýma
ušima, hlavně jestli se to už pere.
Mám takovou vizi, že bude-li se vývoj ubírat tímto směrem dočkáme se za deset let oslav tohoto neblahého výročí v Sazka aréně. No možná přeháním a nikdo se neodváží vybírat na to vstupné. Ale billboardy, přátelé, billboardy budou, to se vsaďte.
