Johny dneska nefachá

Půvabné dámy, smělí pánové, děsuplní mimozemšťané - dovolte abych...

abych se Vám omluvila za svoji lenost a nudli u nosu, které mi posloužily jako alibi k dnešní absenci. Dlouhé týdny je mi radostí a ctí bavit Vás svými rozpustilými články v tento pustý a beznadějí prosáknutý čas mezi nedělním večerem a chvílí, kdy se vyrovnáme s pondělím. Vybrala jsem si volno jen na podzimní depresi a Velikonoční sado-maso slavnosti jara. Bohužel už je to tady zas - nedokážu to napsat. Ale tváří v tvář pravidelným čtenářům, kteří se mi zjevují na toplistu a hledají svoji obyklou nedělní dávku neslušných narážek a bezuzdých výmyslů, kterými jsem si dovolila Vás zásobovat, musím veřejně přiznat - selhala jsem.

     Jako protihodnotu za Vaše zmařená očekávání přijměte prosím tento dětinský vtip:
Na zastávce stojí autobus. Jeden po druhém nastupují cestující. Poslední z nich, kovboj, namíří na řidiče kolt a praví: "Johny dneska neplatí!" Zděšený řidič samozřejmě okamžitě souhlasí, Johny si sedne a jede se. Stejná historka se ale opakuje i další den a další a další, až řidiči v pátek dojde trpělivost a zařve na Johnyho: "Jak neplatí! Prostě zaplatíš, nebo tě vyhodím!" Johny si ho změří ledovým pohledem a odtuší: "Johny dneska neplatí, Johny má průkazku."

    Kdo mi napíše na mail, obdrží jako bonus ještě mnohem dospělejší vtip pojednávající o známkách z Kostariky. Jelikož jsem ho čmajzla, nemohu ho z důvodu porušení autorských práv zveřejnit zde .