Miluju romantiku železnice, i když je někdy pěkně drsná. Mám několik známých, kteří by vlakem nejeli ani za nic a považují to za nepřijatelný hazard se zdravím, ne-li se životem.
Myslím, že značně přehánějí. Ale dobrodružství tam zažít můžete. Kdo neviděl nádraží Praha Vysočany neuvěří. Znám ho už desítky let, a za tu dobu se všechno kolem něho změnilo. Jen nádraží zůstalo miniaturní, špinavé a značně podezřelé. Doporučuji rozhodně osobní prohlídku. Jste-li ovšem spíše bázlivé povahy, zvolte k exkurzi raději spoj, který touto zastávkou toliko projíždí. Je tomu tak tři roky, co mě tam na nástupišti u stánku s občerstvením, kde jsem sama na sobě prováděla psychologický experiment, co jsem schopna ještě pozřít, málem přejelo auto.
Kapitola sama pro sebe je Masarykovo nádraží. "Tatíček" by nás hnal bičem, kdyby se tam někdy podíval a každý kdo na něj jen jedním očkem pohlédl, musel se otřást od hlavy k patě.
Ale dost už o alternativní estetice, kterou specifické nádražní lokality oplývají. Dost zajímavého by se
také dalo říci o nádražní gastronomii, ale mě tíží jiné, mnohem větší tajemství.
Na trati Kolín Praha jezdí nové, parádní soupravy zvané City Elephant. Jsou pohodlné a když kolenem držíte otevírající se odpakové koše, jsou i hezké. Mají spoustu místa na kočárky, spoustu čudlíků, které jednak zabaví mrňata, jednak příjemně rozruší nic netušící nováčky. A ještě jim nesmrdí záchody.
Skrývá se v nich však jedno nevysvětlitelné tajemství: mají první třídu. Možná vám to přijde směšně
banální, ale ono vám tak nebude, až zároveň s vámi nastoupí tři skautské oddíly. Budete pak moci ve stavu značné stísněnosti pozorovat průvodčího jak se prodírá davem až mu ze služebního saka odletují knoflíky, aby vyhnal troufalce, kteří se rozhodli narušit neposkvrněnou atmosféru prvotřídního oddílu. Chladnou a osamělou jako prababiččin parádní pokoj. Přísahám, za celou dobu, co si vozím zadek v City Elefantech jsem jimi neviděla cestovat živou nohu.
Marně si lámu hlavu, k čemu asi slouží. Jsou tam pro případ, že by Václav Klaus chtěl jet vlakem do Kolína? Nebo jako místo nerušených porad agentů rozvědky? Nebo jimi jezdí duše mrtvých železničářů? Nebo mimozemštani ovládli ústředí Českých drah a vynutili si tuto nesmyslnou výhodu, aby mohli nepozorovaně cestovat ve zmíněném oddíle pod sedačkami?
Nevím. Ale když jsem viděla obrázek City Elefantíka s jedním podvozkem ve vzduchu, pochopila jsem, že se situace přiostřuje. Smyčky tajemných intrik se utahují. Pravda vyjde brzy najevo. A za vším stojí vláda.
