Už bych asi nechtěla být dítě. Dětský svět je krutý. Pohádky jsou buď plné syrově prvoplánových zvěrstev jako v Perníkové chaloupce, nebo jsou to jen úlisně zamaskované reklamní klipy. Strava je převážně kašovitá, i když naštěstí, většinou s dárkem uvnitř. A zatímco se perete s těmito nástrahami, dospělý svět nad vámi lomí rukama, protože “to” (to je jedno co) za jejich časů nebývalo.
Ale čas od času probleskne v pralese nablblých korektních, uvědomělých a mírumilovných činů něco jako by z jiného světa. “A ti Židi nevěrní, jako psi černí, kopali jámu Ježíši pánu, aby ho jali, ukřižovali, na Velký pátek do hrobu dali a na Bílou sobotu zase vykopali” zpívají děti, když chodí na Bilou sobotu koledovat svoji mzdu, kterou si poctivě “vyřehtali”. Tolik nevinné odvahy v době, kdy se můžete dostat do problémů jen proto, že jste zdvihli pravou ruku výš než jen po rameno. V každém domě znovu a znovu zpívali tuhle kompromitující koledu a já jsem skoro čekala, kdy se za nimi začnou trousit černě obrnění policisté.
Vzpomínám si na historku, kterou jsem slyšela o Jindřichu Plachtovi. Při svých kabaretních vystoupeních v době okupace zdvihal pravici k nacistickému pozdravu se slovy: “Takhle vysoko skáče náš Alík.” Tenkrát mu hrozila fyzická likvidace. Dneska by mohl být klidně zlikvidován společensky.
Ale nejenom bojem proti rasismu živ je člověk. Půjčte si schválně od kolemjdoucího děcka Ferdův slabikář klasika české dětské literatury Ondřeje Sekory a zalistujte. Pejsek povalí holčičku a maminka hned zasáhne. Zpráská pejska prutem dokulata. Obrázek je pro lepší srozumitelnost doplněn citoslovci:Bum! Bum! Bum! Nejsem si jistá, jestli nejsem účastníkem trestného činu ohrožování mravní výchovy a navádění k týrání zvířat.
O pár stránek dál se Ferda Mravenec zase vyznamenal:”To syčí jako užovka. Hodný had. Tu máš žabičku na papání.” Vím, že jestli na světě existuje had, který si živí mrkví, tak jedině v teráriu u Petra Vachlera, ale přece jen, servírovat to takhle na tvrdo? Jak k tomu v našem světě rovných příležitostí přijde ta žába? Neměla by si to správně rozdat s tím hadem na férovku?
Před lety mi tohle všechno připadalo v pořádku. Dneska si už nejsem jistá, jestli jsem byla tehdy tak normální nebo tak narušená.
Honem jsem pro uklidnění prolistovala pár mnohem modernějších dětských knížek. Na konci jsem našla poznámku: Vytištěno v Číně. To jsem si oddechla. Přece jen je všechno jak má být. :o)
