Kdo plaší kavky

Jak já nesnáším léto... Žhne a taví se cosi zřejmě i na Kavčích horách. Za pitomě optimistickým ksichtem večerníčkovým se skrývá spíš cynický škleb. To mě jen dopaluje, když má zase někdo plná ústa veřejnoprávnosti ČT...

Abych byl konkrétnější – je po volbách... A generální „kamvítrtampláštista“ Janeček odvolal ředitele zpravodajství Milana Fridricha. Údajně kvůli jeho napojení na čerstvě opoziční Lidový dům. Jestli je na tom, že je Fridrich nějak blízký ČSSD něco pravdy, nevím. Co však myslím jsem schopen posoudit, je kvalita a profesionálnost zpravodajství v České televizi, které i přes různé výhrady prostě a jednoduše převyšuje svou konkurenci o několik řádů. A to jak v kvalitně poskytovaného informačního servisu, tak i v jeho kvantitě. Jak už jsem napsal, pro kritiku rozhodně místo je (a někdy v blízké budoucnosti na ni z mé strany taky dojde), nicméně celkově se zpravodajská ČT 24 pod Fridrichovým vedením rozvila do docela pěkného a zajímavého květu. Nejde přitom jen o profesionální úroveň zpravodajství – ČT 24 stabilně stoupá sledovanost (na rozdíl od své tuzemské i zahraniční konkurence). Zkrátka, pod Fridrichovým vedením to zatím celkem uspokojivě fungovalo... Jenže to bychom asi nesměli být v České republice... A tak je Fridrich v tom nejlepším odejit. Možná jenom pro jistotu, aby noví páni měli radost. Česká televize politickým stranám, k jejich velké lítosti, nepatří. Minimálně už dob tzv. televizní krize se však politická reprezentace o ovládnutí či alespoň ovlivňování televize (a zvláště zpravodajství) snaží. A jak potvrzuje i tato událost, dokázala si k tomu najít užitečný a tvárný nástroj v podobě Janečka, nad kterým drží patronaci sněmovně loajální Rada ČT. Je to vlastně stejná písnička jako s „masakrem“ na ministerstvu kultury. Stejná logika vítěze ničícího jakoukoli připomínku toho, že před ním byly nějaké jiné pořádky. Jen je to vlastně ještě o řád horší, protože ministerstvo je přeci jenom ze své podstaty politická instituce. Veřejnoprávní televize ovšem nikoli – ta má být ze své podstaty apolitická a nezávislá na aktuálním mocenském vývoji ve státě. Jedině pak se může označovat za médium veřejné služby. A jedině politický systém, který je dostatečně vyspělý a vnitřně kultivovaný na to, aby se nesnažil uzurpovat si vládu nad právem lidu na objektivní a nezkreslené informace, si může říkat demokratický. Jsem hlavně zvědavý, jak se své role zhostí Fridrichův nástupce Roman Bradáč. Osobně mi je jedno, jaké bude mít politické preference. Především doufám, že ke své nové roli přistoupí jako profesionál, který si nenechá do své práce zasahovat a bude k ní přistupovat nestraně a se zodpovědností vůči veřejnosti i dosavadní pověsti České televize. Budu mu držet palce. r