- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Zbytečný výlev. Vykání ve spojení s křestním jménem je osobnější, ale nevidím na něm nic a priori neslušného. Jistě bych ho nepoužil v každé situaci (to nakonec platí o jakékoli formě projevu, že se nehodí na všechno), ale v tomhle případě myslím nešlo o ten typ komunikace, ve které by to nějak zvlášť vadilo. Radomil je holt předčasně zestárlý zaprděnec, i když (pochopitelně) tvrdí, že ne.
Nechcete přednášet etiketu?
Milý Radomile, máte naprostou pravdu:-)
Přesně takové starosti bych chtěl mít...
Buďte rád, že nemáte ani takové. Kdybyste nějaké měl, neměl byste potřebu si o ně říkat v diskuzích.
Je fakt, že když jsem měla v minulé práci nově co do činění s markeťáky, docela mě překvapilo, když mě nejenom oslovovali křestním jménem, ale zároveň se podepsali taky křestním, aniž bychom se kdy viděli a znali. Vrcholem byla slečna/paní, nevím, která se podepsala Maruška. :-)
Když je to ve formě "pane + křestní jméno + vykání", tak mi to nevadí. Přijde mi to naopak takové docela milé.
Vadí mi nevyžádané tykání. V IT bohužel nejspíše velmi rozšířené. Aby mi nějaký starý paprika na pohovoru bez dovolení tykal, mi tedy nepřijde příliš vhodné.
Bohu Taťkovi se tyká, protože je to Taťka, Synátorovi samozřejmě taky, jen Strašidlo je sporné.
Pred lety jsem byl na pracovnim pohovoru, kde proti me sedela o 20 let mladsi holka se stejne starym kolegou (jako ona). Rozhovor zacala slovy: Ahoj, my si tady vsichni tykame, budeme si tykat. Ano?
Nejsem zadna citlivka ale tohle bylo na me moc.
Jo, mohli by to psát rovnou do pracovních inzerátů.
Páč inzerát ve stylu "Umíš Javu? Přiď mezi nás!" na mě působí stylem: hledáme nějakého mladého honibrka, co taky bude fachčit za dvacítku hrubého od rána do večera.
Bývali jsme křtění jménem ,aby nás okolí poznalo. Dříve bylo za jménem třeba : Radomil z Polžic a Bezdružic. Rozlišovací bylo a podle mne je dosud jméno a příjmení se již neurčuje podle sídla, ale podle rodičů. Je to něco "při jménu". Tedy oslovení jménem a vykání je ve styku cizích osob velmi přijatelné. To, že vám nevyhovuje není důvodem k naříkání nad obecným úpadkem. Vyřiďte si to sám za sebe.
Je to nemorální, nevychované a bez respektu. Kromě toho to porušuje společenskou etiketu, kdy jeden nabízí druhému vykání. Je to jako byste se projevoval v divadle jako buran, nebo v diskuzi ve společnosti zaměňoval podobné, ale významově odlišné výrazy a projevoval tím zásadní nedostatek vzdělání a rozhledu. Pokud se v tom řídíte sám za sebe, tak ano, sám ze sebe děláte maximálně nevzdělaného hlupáka, čili úpadek.
Ve čtvrtek jsem mrknul na pořad s Jílkovou a musím konstatovat, že z toho osazenstva byl za největšího ... právě Radomil!
Naprostý souhlas. Názory Radomila by se daly vyložit slovy "nebezpečné a zavádějící".
U nás to není tradice, donedávna tu dokonce bylo běžné i onikání. Třeba ve Skandinávii se běžně tyká a oslovuje křestním jménem třeba i královská rodina. Mně by to v mluveném styku nijak nevadilo, v psaném na to kašlu, protože si myslím, že většinu těch „super nabídek“ posílají roboti, kteří často nemají povědomí ani o 5. pádu. Nepoužívání 5. pádu mi ale hodně vadí u osobní korespondence, o jeho nepoužití v mluveném projevu nemluvě. Tam se mi vyloženě otvírá kudla v kapse.
Přesně pane Komendo. Jak někdo napíše "pane Nevrla" namísto "pane Nevrlo" stávám se nevrlým...